01. Úvod do krizového managementu

1/ Základní pojmy krizového managementu

Řízení je nezbytné pro zabezpečení koordinace individuálních úsilí.

Management se běžně rozkládá do 5 základních funkcí řízení:

• plánování (SAZKA - plán na výstavbu sportovní haly),
• organizování (vypsání výběrového řízení na dodavetele stavby),
• personalistika (zajištění stavebního a finančního dozoru nad stavbou),
• vedení (lidí)(sankční poplatky za zpoždění stavby),
• kontrola (pravidelné kontrolní dny na stavbě).

Základní pojmy krizového managementu

Základní pojmy krizového managementu

• nebezpečí (risk) - očekávané ohrožení, poškození či ztráta, (nebezpečí nezájmu sázkařů o novou loterii)
• zranitelnost (vulnerability) - stupeň ztrát vzhledem k počátečnímu stavu systému, (pokud se nová loterie neujme, nebude z čeho uhradit náklady na její vytvoření)
• riziko (hazard) - pravděpodobnost, že vznikne nepříznivá, mimořádná událost (veličina v rozsahu 0 - 1 )
• krize (crisis) - pokles stavu systému do úrovně, kdy vzniká nebezpečí, (ztráta z loterie může ohrozit výsledky hospodaření firmy)
• katastrofa (disaster) - krize velkého rozsahu, (zborcení střechy haly během výstavby)

Základní pojmy krizového managementu

• prevence (prevention) - činnosti, vytvářející ochranu proti krizím a příprava zmírnění jejich následků, (rozmístění požárních hlásičů a hasícího systému v hale)
• připravenost (preperedness) - činnost, určená ke zmírnění následků, ztrát, (požární plán evakuace s plánem únikových cest)
• zmírnění následků (mitigation) - činnost,r zmírňující následky krize či katastrofy, (stavění povodňových ochranných stěn)
• předpověď (forecast či prediction) - jedná se o pravděpodobnost vzniku či o stanovení doby, místa a síly budoucího stavu (varování hydrometeorologů o nebezpečných přírodních jevech)
• varování (warning) - předání zprávy o nebezpečí či krizi (sirény)

2. Krizové situace

Krizová situace může vzniknout:

• neúmyslně - z vlastní podstaty věci,
• úmyslně - na základě konfliktu.

Není podstatné, zda konflikt vzniká postupně na základě rozdílných zájmů (politický konflikt, obchodní konflikt atd.), či náhle (loupež).

Vznik krize a její parametry

Okamžik krize

Katastrofy (výbuch plynu) = skoková krize.

Ekonomický úpadek společnosti = pozvolná krize.

Intenzita krize 

» Podstránka:

Intenzita krize

U konfliktních krizí je typické, že intenzita krize se může měnit v čase, příkladem je průběh intenzity konfliktu tzv. "studené války" v letech 1947 - 1990, uvedený na následujícím obrázku.

Představuje stupeň agresivnosti subjektů konfliktu. Nejedná se tedy o závažnost krize.

Charakteristika krize

Krize je charakterizována:

• věcnou podstatou, typem krize (technická příčina požáru - výbuch tlakových nádob),
• rozsahem účinku (zničení levého křídla Veletržního paláce v Praze),
• důsledky pro postižený systém (zmenšení výstavních kapacit paláce na polovinu),
• místem krize (památkově chráněná budova v centru velkoměsta),
• časem vzniku (po uzavření výstavy, v době probíhajícího koncertu v přilehlé budově - evakuace),
• pravděpodobností vzniku (riziko)(zvýšené riziko požáru v důsledku stáří budovy, v dřívější době opakované menší požáry).

Charakteristika krize

Management krizí rozeznává 3 časové etapy:

• prevence, včetně identifikace krize - uplatňují se v zásadě standardní techniky managementu
• aktuální krize a její řešení (represe) - realizujeme specifické techniky:
  • rutinní přístupy (evakuace lidí podle požární směrnice),
  • potlačení kooperativních forem řízení, silné autokratické řízení (situaci v místě požáru řídí hasičský velitel zásahu).
• náprava (likvidace následků) - uplatňují se v zásadě standardní techniky managementu.

3. Kvantifikace krizí

• představuje objektivní popis krize (např. v počtech ohrožených osob, rozsah majetkové újmy).

• týká se všech fází řešení krizí.
• krizovou problematiku, respektive rizika, popisují jednotlivé veličiny a jejich závislosti.
• v jednotlivých fázích řešení krizí se popisují skutečnosti uvedené ve schématu.

Kvantifikace krizí

Parametry charakterizující krizi mohou být:

• absolutní
  • plocha ohrožená zdrojem krize (km²),
  • počet ohrožených osob,
  • počet ohrožených zdrojových míst (voda, plyn),


• relativní
  • počet osob na jednotku ohrožené plochy,
  • poměr destruktivní veličiny k odolnosti,
  • počet m³ srážek na m² plochy atd.

4/ Mimořádné události jako zdroj krizí

Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o krizích:

• přírodní krize - řeší civilní ochrana, integrovaný záchranný systém a postižené subjekty (povodně, lesní požáry, sesuvy hornin)
• technické krize - (poruchy zařízení, únava materiálu) řeší postižené subjekty (zkrat v elektrickém rozvodu)
• sociální krize - řeší veřejná správa (stávka učitelů, lékařů)
• politické krize - řeší politické strany, případné instituce veřejné moci (stát) (vyslovení nedůvěry vládě)

Mimořádné události přírodní

Mimořádné události přírodní

Mimořádné události technologické

(havárie a katastrofy)

Mimořádné události sociální

(ve spojení s výrobním procesem)

5/ Pojetí krizového managementu

• Krizový management je nedílnou součástí disciplín označovaných souhrnně jako MANAGEMENT.
• Tvoří jednu z jeho složek, spolu s například 1) managementem ve veřejné správě (řízení obce), 2) mezinárodním managementem (mezinárodní obchod) nebo 3) managementem osobním (organizace času manažera).
• Jeho části představují:
  
  Druhy managementu
  
  
  
  • krizový management ve veřejném zájmu,
  • risk management a
  • krizové řízení podniku.

Krizový management ve veřejném zájmu

• jedná se o jeden z podoborů krizového managementu
• specializuje se na krizové řízení v případě mimořádných a krizových situací ovlivňujících chod celého státu nebo nižšího společenského celku.

Pro řešení krizí ve veřejném zájmu vznikl ze zákona integrovaný záchranný systém, (IZS) tvořený:

• základními složkami (Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, záchranná služba, armáda)
• ostatními složkami IZS (dobrovolní hasiči, horská služba, Červený kříž atd.)

Risk management

hlavními úkoly jsou:

• řízení rizik subjektu (firmy),
• příprava řešení mimořádných událostí v subjektu,
• řízení v průběhu různých typů havárií.

Průmyslová havárie dříve vnímaná jako ojedinělý, osamělý a prostorově lokalizovaný negativní jev má dnes značně nevypočitatelný charakter, dopad a intenzitu na své fyzické okolí a logistické a obchodní řetězce.

Risk management

• navazuje na tradiční bezpečnostní a krizový management (reagující "ex post")
• aplikuje obecné manažerské funkce především na řízení negativních stránek života organizace
• cílem je zvládnout případné selhání technologie, ale i úspěšně provádět záchranu majetků, ochránit své dobré jméno a trhy (risk management zasahuje i v případě ekonomických problémů společnosti)
• pro veškerou činnost chybí klid a čas na rozhodování, vše se děje v rychlém sledu

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

1/ Být aktivní a přesvědčený o své věci

• mít velmi silnou vnitřní motivaci
• být snahou za každou cenu něčeho dosáhnout,
• schopen předvídat, být vždy o krok napřed před reálným průběhem situace a mít připravené varianty vývoje krizové situace (umět zareagovat na náhlé změny),
• (musí se jednat o velmi cílevědomého člověka, který o sobě a svých schopnostech nepochybuje).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

2/ Mít hluboké odborné znalosti a ztotožnit se se svou rolí manažera

• musí bezpodmínečně znát funkci zachraňovaného podniku(znát velmi podrobně každý výrobní proces a jeho rizika)
• musí znát velmi dobře okolí podniku jeho možnosti a zdroje použitelné pro záchrannou činnost (například vědět, že je v dosahu provozovny vodní zdroj použitelný pro hašení požáru)
• musí znát silné a slabé stránky podniku, jeho příležitosti a hrozby (vědět, že ve výrobních halách je nízko kanalizace, takže v případě prudkých dešťů může dojít k zatopení)
• musí mít rozsáhlé životní a odborné zkušenosti s řízením za extrémních situací

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

3/ výrazné rozumové a racionální schopnosti spojené s emoční rovnováhou

• rozvíjet - intelektuální a racionální schopnosti, organizační schopnosti, čistý prostý rozum, aplikace vědeckých přístupů a logického myšlení
• rozvíjet emoční a citovou složku lidského jednání, tj. intuice, přístupnost novinkám a neznámým situacím, v syntetické souběžné činnosti umět reálně kombinovat fakta schopnost zobecňování a koncepčního myšlení

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

4/ disponovat empatickými komunikativními a skupinovými přístupy v rozhodovacím procesu

• umět vytvořit tým spolupracovníků
• každého člena týmu pověřit adekvátní činností (nepověřovat technologa dohledem nad počítačovou sítí)
• umět se vcítit do snah, tužeb, problémů a možností
• umět navázat komunikaci s kýmkoli i neznámým
• umět vytvořit komunikačně otevřené a pozitivní prostředí v týmu, umět tým motivovat (bránit vzniku "dusna" a nežádoucích kolektivních vztahů - např. milenci v jednom týmu jsou velkým zdrojem rizik)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

5/ naplňovat etickou důvěryhodnost a charisma vůdčí osobnosti

• počítat s abnormálním zatížením postižených jak fyzicky, psychicky tak i ekonomicky (v případě propuštění z práce lidé většinou přichází o životní motivaci i o zdroj prostředků pro obživu)
• zachovávat základní etická tabu i v krajně napjatých a nepříznivých situací (neprojevovat neúměrně hněv, nemít tendenci někoho okrást!)
• umět nechat působit své charisma na okolí a tím si vytvořit prostor a získat čas pro zhodnocení situace a rozhodovací proces (pokud vedoucí krizového týmu má charisma a umí ho užít, bude mít značně usnadněnou práci, protože ho lidé budou brát jako přirozenou autoritu)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

6/ mít vlastní etickou sílu a odolnost vůči emocím

• odolávat i děsivým účinkům havárií a katastrof, zvládat vlastní emoce, zvládat emoce i ostatních lidí
• nutnost úměrného projevu emocí, profesionálně laděný postoj - respektování situace a možností ostatních
• psychologický nácvik činností za citově vzbouřených situací - dbát na psychickou hygienu zachraňovaných i zachránců

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

7/ mít dobrý fyzický a duševní stav, pozitivní myšlení

• utužovat vlastní dobrý fyzický i duševní stav (např. rekreačním sportem)
• pozitivně ladit své záliby - duševní hygiena (prací s reálným tvůrčím výsledkem - například lepení modelů lodí)
• mít vždy víru ve šťastný konec všech událostí (nepodléhat pesimistickým vizím)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

8/ bystře vnímat a reagovat na podněty

• neotálet s reakcí na závažné podněty (v případě krize je třeba přijímat správná rozhodnutí ve správnou chvíli, někdy záleží na každé vteřině)
• umět rychle vyhodnotit situaci
• příslušně rychle reagovat a zabránit tak nebezpečí z prodlení

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

9/ používat vědeckých metod práce

• umět používat indukci - zobecňování, tj. od jednotlivostí v dostatečném souboru faktů k jejich shrnutí a zobecnění (nezobecňovat na základě jednoho případu, dost často se vyskytující chyba manažerů)
• využívat dedukce - umět z obecně platných zásad odvodit pravděpodobný průběh událostí a alternativně se na tuto skutečnost připravit

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

10/ mít a utužovat celkovou sílu a odolnost vlastní osobnosti