07. Insolvenční řízení

1/ Procesy insolvenčního řízení

1/ Reorganizace

• nelikvidační způsob řešení úpadku (ekonomické krize),
• vhodná pro dlužníka s pozitivní motivací k řešení své situace a s perspektivou přežití,
• dlužník musí předem předjednat s věřiteli, pokud ji schválí, urychlí se celý průběh insolvenčního řízení,
• výhodou je, že provoz podniku pokračuje při zachování pracovních příležitostí a většinou i s výhodnějším (vyšším) uspokojením pohledávek,
• pohledávky věřitelů se zásadně uspokojí v rozsahu, v jakém jsou stanoveny v reorganizačním plánu.

Procesy insolvenčního řízení

Reorganizace

Postup reorganizace je zachycen v plánu reorganizace. Plán musí obsahovat:

• část informativní - popis opatření a kroků po zahájení insolvenčního řízení (co se bude konkrétně dělat pro snížení dluhů),
• část vysvětlující - věnována postavení věřitelů, jejich návrhy na splátku dluhů atd.,
• část konstruktivní , popisuje způsob splácení dluhu (období, výše splátek, kontrola atd.).

Nebude-li reorganizace úspěšná, insolvenční soud ji ukončí tím, že rozhodne o její přeměně v konkurs.

Procesy insolvenčního řízení

2/ Oddlužení

• způsob řešení ekonomické krize (úpadku) určený pro dlužníky, které nemají dluhy z podnikání, a to:
  • a) fyzické osoby nebo
  • b) právnické osoby, které nejsou podle zákona považovány za podnikatele
• dluh z podnikání nebrání řešení úpadku oddlužením, jestliže

1. s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo
2. jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém byl zrušen konkurs na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení nebo pro to, že majetek je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, nebo
3. jde o pohledávku zajištěného věřitele.

• navrhuje výhradně sám dlužník

Procesy insolvenčního řízení

• dlužník musí nabídnout uspokojení minimálně 30 % dluhů
• 2 způsoby: 1) zpeněžením majetkové podstaty, nebo 2) plněním splátkového kalendáře (po dobu 5 let)
• dlužníku se poskytuje "druhá šance", jinak by byl "odsouzen" k celoživotnímu splácení dluhů.
• pro maximální zjednodušení se návrh na oddlužení podává na předepsaném formuláři.
• opakované oddlužení je vyloučeno, pokud neuběhla doba 5 let od skončení prvního řízení.
• má motivovat ke splácení dluhů v zákonem předepsané míře a čase
• po splnění oddlužení může dlužník požádat o osvobození od placení zbytku svých závazků, jež zůstaly neuspokojeny.

2/ Insolvence řešená konkursem

Účastníci konkursního řízení

• jakákoliv právnická či fyzická osoba bez ohledu zda je či není podnikatel
• musí sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů
• tento seznam předá insolvenčnímu soudu v dané lhůtě
• pokud soud uzná, že dlužník splňuje podmínky, prohlásí konkurs

Účastníci konkursního řízení

má právo:

• účastnit se schůze insolvenčních věřitelů,
• nahlížet do insolvenčního spisu,
• připomínek k ostatním pohledávkám (pravost, výši a druh pohledávek).

Účastníci konkursního řízení

• nejvyšší kontrolní věřitelský orgán (autorita),
• schůzi svolává soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru,
• hlavním úkolem je zvolit věřitelský výbor,
• jedině zde lze provádět zásadní rozhodnutí (odvolání správce, prodeje majetku atd.).

Účastníci konkursního řízení

• ustanovuje se, je-li počet přihlášených insolvenčních věřitelů vyšší než 50 (má 3 až 9 členů),
• při nižším počtu věřitelů ho nahrazuje zástupce věřitelů,
• dohlíží na činnost správce a průběžně schvaluje výši a správnost výdajů a nákladů vynaložených na údržbu a správu majetkové podstaty,
• vyžaduje od krizového manažera (insolvenčního správce) zprávy o stavu a průběhu konkursního řízení,
• jeho členové jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce.

Účastníci konkursního řízení

musí splňovat následující zákonné předpoklady:

• bezúhonnost, což prokazuje výpisem z rejstříku trestů,
• nepodjatost v konkrétní věci,
• musí být plně způsobilý k právním úkonům,
• musí být přiměřeně odborně způsobilý (odbornou způsobilost prokazuje zkouškou organizovanou Ministerstvem spravedlnosti).

Postavení správce (krizového manažera) je nezávislé, nelze ho chápat jako zástupce úpadce ani věřitelů.

Insolvenční správce

práva a povinnosti:

• vyžadovat součinnost od orgánů státní správy k zjištění majetkové podstaty,
• sestavovat soupis majetkové podstaty, oceňovat ji, prodávat majetek z majetkové podstaty, vymáhat do podstaty pohledávky,
• posuzovat opodstatněnost přihlášek konkursních věřitelů,
• svolávat věřitelský výbor ,
• rozhodovat o obchodních záležitostech podniku,
• zpeněžený výtěžek rozdělovat mezi insolvenční věřitele,
• vypracovat po zpeněžení majetku konečnou zprávu.

Odpovědnost insolvenčního správce

Pokud by při výkonu své funkce zjevně a prokazatelně porušil své povinnosti, je za případnou vzniklou škodu majetkově odpovědný.

Odpovědnost může být i v trestně-právní rovině:

• Porušování povinnosti při správě cizího majetku - když poruší svou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a způsobí tím škodu, může být potrestán, byť jednal pouze z nedbalosti.
• Pletichy v konkursním a vyrovnacím řízení - ten, kdo uplácí v souvislosti s hlasováním věřitelů, nebo kdo získá ke škodě věřitelů majetkový prospěch, na nějž nemá nárok.

3/ Majetková podstata a její soupis

Zahájením insolvenčního řízení se majetek firmy stává majetkovou podstatou.

Majetkovou podstatu tvoří :

• vlastní majetek, který patřil dlužníkovi v den zahájení insolvenčního řízení,
• majetek ze SJM, který náleží do majetkové podstaty z vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela.
• pokud jsou závazky větší než celkový majetek v SJM, nic se nevypořádá a majetek se zapisuje všechen.

Majetková podstata a SJM

Insolvenční správce (krizový manažer) sepíše veškerý majetek obou manželů v SJM do konkursní podstaty až do okamžiku provedení vypořádání SJM.

Vypořádání SJM lze provést 2 způsoby:

1. Dohodou o vypořádání SJM - uzavírá ji správce s 2. manželem a schválí ji věřitelský orgán a soud.
2. Soudním rozhodnutím o vypořádání SJM - návrh podá insolvenční správce a rozhodne soud.

Zjišťování majetkové podstaty

• majetkovou podstatu zjišťuje insolvenční správce ve spolupráci s úpadcem, soudem a věřitelským orgánem,
• 
  
• součinnost správci poskytují zejména finanční úřady, katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla, notáři, Středisko cenných papírů, banky, pošta atd.
• 
  
• zjišťovat se začne ihned po prohlášení konkursu,
• 
  
• zjištěný majetek sepíše do tzv. soupisu majetkové podstaty.

4/ Podnik úpadce

Náleží-li do majetkové podstaty podnik, zapisuje se do soupisu majetkové podstaty jako soubor.

• zápis podniku do majetkové podstaty má umožnit zachování podnikatelské činnosti.
• prodává-li se z majetkové podstaty podnik jako celek, získává jej nabyvatel zcela oddlužený.

Podnik úpadce

• prohlášením konkursu obecně nekončí provozování podniku.
• ukončení nastane jen tehdy, vyplývá-li to výslovně ze zákona nebo rozhodne-li tak insolvenční soud.

Ukončení provozu

• nelze připustit , aby byl dále provozován podnik ke škodě majetkové podstaty a ke škodě insolvenčích věřitelů (vykazování ztráty, nehospodárnost)
• soud rozhodne o ukončení provozování podniku zpravidla na návrh krizového manažera (insolvečního správce) a se souhlasem věřitelského výboru.

Ukončení provozu podniku

• ukončit provoz lze jen u funkčního podniku.
• pokud chybí vstupní suroviny, nejsou žádní zaměstnanci, technologie je poškozená, není zajištěn odbyt apod., není třeba o ukončení provozu rozhodovat.
• ukončení provozu podniku má zpravidla za následek i ztrátu živnostenských oprávnění.
• zároveň to ztěžuje pozdějšímu nabyvateli podniku revitalizaci vlastní podnikatelské činnosti.
• rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku současně významně snižuje cenu podniku.

Pokračování v provozu podniku

Provoz podniku

• provozovat podnik po prohlášení konkursu může pouze insolvenční správce.
• Příjmy z provozování úpadcova podniku zahrne správce do majetkové podstaty.
• Výdaje vynaložené při provozování podniku jsou pak náklady spojenými s udržováním a správou podstaty a jsou hrazeny průběžně a v plné výši.
• Pokračování v provozování podniku má smysl pouze tehdy, pokud jsou příjmy jsou vyšší než výdaje.

Pokračování v provozu podniku

Existují případy, kdy je nutné zachovat určitý omezený provoz i u takového podniku, který nepřinese v podstatě žádný prospěch.

Např. provozy zdravotnických zařízení, vodáren, čističek odpadu, skládek toxického odpadu atd.

Správce může kvůli dalšímu provozování podniku:

• uzavřít ztrátové a nepotřebné provozy,
• pronajmout některé provozy,
• propustit starý management a nadbytečné zaměstnance,
• vypovědět některé smlouvy, uzavřít nové smlouvy

Pokračování v provozu podniku

5/ Přihlašování pohledávek v konkursu

• řádným a včasným podáním přihlášky se stává věřitel účastníkem insolvenčního řízení
• nepřihlášením se do insolvenčního řízení pohledávka věřitele nezaniká, avšak věřitel se vystavuje nebezpečí, že mimo toto řízení nebude uspokojen vůbec
• lhůta pro jejich podání je stanovena v usnesení o zahájení insolvenčního nebo konkursního řízení (2 měsíce)

Náležitosti přihlášky pohledávky

Z přihlášky musí být patrno:

• kterému soudu je určena,
• kdo ji činí (řádné označení věřitele),
• které věci se týká (spisová značka insolvenčního řízení),
• co se jí sleduje, tzn. že jde o přihlášku do insolvenčního řízení,
• musí být datována a podepsána,
• k přihlášce musí být připojeny kopie listin, jimiž se existence pohledávky a její výše prokazuje,
• výši každé přihlášené pohledávky (vyčíslena v české měně, v peněžité hodnotě)

Náležitosti přihlášky pohledávky

Z přihlášky musí být patrno:

• důvod každé přihlášené pohledávky (skutečnosti, na kterých se zakládá),
• u každé pohledávky se uvede, je-li vykonatelná (přiznaná pravomocným rozhodnutím soudu - např. platební rozkaz),
• uplatňuje-li věřitel práva zajištěného věřitele, musí uvést, pro kterou pohledávku a označit věc, právo nebo pohledávku, k nimž se toto právo váže a důvod vzniku práva na oddělené uspokojení (např. zástavní smlouva).

Pohledávku přihlašují zástavci, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů za úpadcem. Např. dlužník si vzal u banky úvěr, za který se zaručila nemovitostí třetí osoba. Na dlužníka byl prohlášen konkurs a třetí osoba přihlašuje pohledávku jako osoba, jejíž nemovitost zajišťuje pohledávku banky.

Zajištěné pohledávky

pohledávka, zajištěná:

• zástavním právem,
• zadržovacím právem,
• omezením převodu nemovitosti,
• převodem práva,
• postoupením pohledávky.

Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jímž byla zajištěna. (Pohledávka zajištěná zástavním právem k pozemkům podniku bude uspokojena z výtěžku prodeje těchto pozemků.)

Zajištěné pohledávky

Po zpeněžení věci, k níž se váže právo zajištěného věřitele, odečte správce od získaného výtěžku:

• náklady spojené s její správou (nejvýše 4 % hodnoty zpeněžení),
• náklady spojené  prodejem (nejvýše 5 % hodnoty zpeněžení) (např. znalecké posudky, ostraha a pojištění, daně, opravy apod.).
• a dále částku připadající na odměnu insolvenčního správce.

Z čistého výtěžku správce uspokojí zajištěného věřitele až do výše 100 % jeho zajištěné pohledávky.

Zajištěná pohledávka se během konkursu i reorganizace úročí.

Vztahují-li se k jedné věci práva několika zajištěných věřitelů, uspokojují se v takovém pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku vyplývajícího ze zajištěné pohledávky.

Seznam přihlášených pohledávek

Správce seznam přihlášených pohledávek rozdělí na 3 samostatné díly:

• zajištěné pohledávky,
• pohledávky postavené na roveň pohledávek za podstatou (nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o výše uvedené pohledávky za podstatou, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem a pohledávky výživného ze zákona),
• pohledávky nezajištěné (ostatní pohledávky).

Seznam přihlášených pohledávek

6/ Vývoj konkursů v ČR v roce 2015