z výše uvedeného vyplývá, že ocenění podniku
v insolvenčním řízení má svá specifika, ale základ ocenění
se neliší od běžných postupů, které jsou využívány i u
prosperujících (fungujících) podniků.
základem ocenění je vždy stanovení substanční hodnoty
podniku, protože v insolvenci může dojít
k situaci, že se budou části podniku k prodeji
definovat až v průběhu insolvenčního řízení.
v případě fungujících výrob, které budou určeny k samostatnému
prodeji, nebo v situaci, kdy se podnik dostal do insolvence kvůli
neschopnosti platit závazky a přitom generuje zisk, je možné
provést i výnosové ocenění.