10. Krizový management

1/ Krizový management

Krizový management

Pojetí krizového managementu

Předmětem krizového managementu je zvládání mimořádných událostí a krizových situací různého rozsahu.

Krizová situace může vzniknout:

• neúmyslně - z vlastní podstaty věci (vývoj kurzu EUR vůči CZK, růst cen ropy, ...),
• úmyslně - na základě konfliktu (založení požáru, zcizení firemních dat, ...).

Není podstatné, zda konflikt vzniká postupně (politický konflikt, obchodní konflikt apod.), nebo náhle (loupež, požár, válka apod.).

Krizový management

Krize je charakterizována:

• věcnou podstatou, typem krize (technická příčina požáru - výbuch tlakových nádob),
• rozsahem účinku (zničení levého křídla Veletržního paláce v Praze),
• důsledky pro postižený systém (zmenšení výstavních kapacit paláce na polovinu),
• místem krize (památkově chráněná budova v centru velkoměsta),
• časem vzniku (po uzavření výstavy, v době probíhajícího koncertu v přilehlé budově - evakuace),
• pravděpodobností vzniku (riziko)(zvýšené riziko požáru v důsledku stáří budovy, v dřívější době opakované menší požáry).

Krizový management

Management krizí rozeznává časové etapy:

• prevence včetně identifikace krize - uplatňují se standardní techniky managementu.
• aktuální krize a její řešení (represe) - realizujeme specifické techniky:
  • rutinní přístupy (evakuace lidí podle požární směrnice),
  • potlačení standardních forem řízení, silné autokratické řízení (situaci v místě požáru řídí hasičský velitel zásahu).
• náprava (likvidace následků) - uplatňují se standardní techniky managementu.

Krizový management

Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o krizích:

• bezpečnosti státu či aliance - řeší ministerstvo obrany (vojenský atak),
• vnitřní bezpečnost z globálního hlediska státu - řeší ministerstvo vnitra společně s ministerstvem obrany (hrozba teroristiských útoků),
• bezpečnost občanů, právních subjektů a skupin občanů - řeší ministerstvo vnitra, policie a samospráva cestou městských policií (potyčky fotbalových fanoušků),
• bezpečnost institucí - vnitřní, řeší speciální útvary ministerstev a soukromé bezpečnostní agentury (ochrana areálu firmy),

Krizový management

Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o krizích:

• přírodní krize - řeší civilní ochrana a integrovaný záchranný systém, pochopitelně i postižené subjekty (povodně, lesní požáry, sesuvy hornin),
• technické krize - (poruchy zařízení, únava materiálu) řeší postižené subjekty (zkrat v elektrickém rozvodu),
• sociální krize - řeší veřejná správa (stávka učitelů, lékařů),
• politické krize - řeší politické strany, případné instituce veřejné moci (stát, soudy,...) (vyslovení nedůvěry vládě).

Krizový management

Ve veřejném zájmu

• jedná se o jeden z podoborů krizového managementu
• specializuje se na krizové řízení v případě mimořádných a krizových situací ovlivňujících chod celého státu nebo jeho částí (přírodní katastrofy ve všech podobách)

Pro řešení krizí ve veřejném zájmu vznikl ze zákona integrovaný záchranný systém, tvořený:

• základními složkami (Záchranný sbor ČR, Policie ČR, záchranná služba, armáda)
• ostatními složkami IZS (dobrovolní hasiči, horská služba, Červený kříž atd.)

Krizový management

hlavními úkoly jsou:

• řízení rizik podnikatelského subjektu preventivní činností,
• příprava řešení mimořádných událostí ve firmě,
• řízení v průběhu různých typů havárií (technické, přírodní,...).

Průmyslová havárie dříve vnímaná jako ojedinělý a prostorově lokalizovaný negativní jev má dnes intenzivní dopad na logistické a obchodní řetězce v celém světě (výbuch na ropné plošině v Mexickém zálivu, který způsobil několikaměsíční únik ropy z podmořského vrtu, včetně pohybu cen na světových trzích).

2/ Krizové řízení v podniku

Fáze existence podnikatelského subjektu jsou:

• ideový zrod podnikatelského záměru (nápad založit cestovní kancelář),
• vypracování podnikatelského záměru a výběr typu společnosti (založení s. r. o.),
• zápis společnosti do obchodního rejstříku,
• realizace podnikatelského záměru (otevření první pobočky cestovní kanceláře),
• prohlášení likvidace nebo zrušení společnosti na základě skončeného insolvenčního řízení (ukončení činnosti cestovní kanceláře po 3 letech pro nedostatek finančních prostředků na realizace zájezdů),
• výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Krizové řízení v podniku

Počínající krize v subjektu již charakterizována "hmatatelnými" krizovými aspekty.

Jevy (aspekty) lze rozdělit podle etap průběhu firemní krize na:

1. Etapa

2. Etapa

Krizové řízení v podniku

3. Etapa

Krizové řízení v podniku

4. Etapa

Krizové řízení v podniku

V dané situaci je firma v hluboké krizi a je třeba hledat nová řešení, která změní dosavadní přístup a ekonomické výsledky managementu. Zároveň nastává prostor pro aktivní nasazení krizového managementu.

Jeho cílem je vyřešení krizové situace za předpokladu zachování existence subjektu.

Po ukončení nástrojů krizového managementu se změní firma (změna majitelů, názvu, právní formy) a její vnitřní struktura (rozdělení na několik subjektů, propustí se část zaměstnanců). Mělo by však dojít k zachování činnosti podniku.

Krajním řešením krizového managamentu je zánik firmy se všemi ekonomickými a právními důsledky , tj. prohlášení insolvence (bankrotu) a následný výmaz firmy z obchodního rejstříku.

Krizové řízení v podniku

Možné příčiny vzniku krize

Krize mají za následek u podniků především ztrátu disponibilního zisku.

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

1/ identifikace krizových faktorů
tzv. krizového potenciálu (nereálný business plán – otevření velkého počtu poboček cestovní kanceláře)

Členění krizových faktorů podle účinku:

• mírné (zátopa v důsledku deště),
• výrazné (požár po elektrickém zkratu),
• zničující (výbuch plynu s následným požárem).

Při prevenci odhadujeme pravděpodobnost vzniku krize:

• malá (0 - 33 %),
• střední (33 - 66 %),
• vysoká (66 - 100 %).

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

2/ Stanovení řešení (strategie a taktika)

• běžné metody řešení (trouble shooting)
• "šuplíkové" plány - připravená řešení (protipovodňový plán obce)

Způsob řešení:

• náprava podstaty, např. rozvoj výroby, inovace výrobku
• opuštění oblasti, např. zastavení některé výroby, uzavření vybraných poboček cestovní kanceláře, posílení internetového prodeje
• oslabení dopadů, tzv. "polštář", např. změna reklamy, zajištění garancí (vždy časově omezené)

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

3/ Realizace

• realizujeme vybraný, nebo předem schválený proces záchrany, zmírnění následků a zastavení probíhající mimořádné události. Vybírá krizový manažer, schvalují majitelé, věřitelé nebo insolvenční soud.

4/ Vyhodnocení

• smyslem je obdoba kontroly a její zpětné vazby, tj. prevence a poučení pro budoucnost.

Krizové řízení v podniku

Charakteristika situace managementu existujících krizí

• časová tíseň (nezbytná rozhodnutí v minutách či vteřinách),
• málo či nepřesné informace (někdy falešné),
• utilitární (jednoduchá) řešení (ne vždy obecně optimální) (hledají se okamžitá a proveditelná řešení),
• vyšší rizika (díky jednoduchým řešením nemusí nastat očekávaný výsledek, nebo se vývoj krize nečekaně zvrátí),
• nestandardní metody managementu (ale není jednoznačný návod),
• nedostatek vhodných lidí,
• kontinuita s předchozím stavem.

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

1/ Být aktivní a přesvědčený o své věci

• mít velmi silnou vnitřní motivaci
• být snahou za každou cenu něčeho dosáhnout,
• schopen předvídat, být vždy o krok napřed před reálným průběhem situace a mít připravené varianty vývoje krizové situace (umět zareagovat na náhlé změny),
• (musí se jednat o velmi cílevědomého člověka, který o sobě a svých schopnostech nepochybuje).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

2/ Mít hluboké odborné znalosti a ztotožnit se se svou rolí manažera

• musí bezpodmínečně znát funkci zachraňovaného podniku (znát velmi podrobně každý výrobní proces a jeho rizika)
• musí znát velmi dobře okolí podniku, jeho možnosti a zdroje použitelné pro záchrannou činnost (například vědět, že je v dosahu provozovny vodní zdroj použitelný pro hašení požáru)
• musí znát silné a slabé stránky podniku, jeho příležitosti a hrozby (vědět, že ve výrobních halách je nízko kanalizace, takže v případě prudkých dešťů může dojít k zatopení)
• musí mít rozsáhlé životní a odborné zkušenosti s řízením za extrémních situací

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

3/ výrazné rozumové a racionální schopnosti spojené s emoční rovnováhou

• rozvíjet - intelektuální a racionální schopnosti, organizační schopnosti, čistý prostý rozum, aplikace vědeckých přístupů a logického myšlení
• rozvíjet emoční a citovou složku lidského jednání, tj. intuice, přístupnost novinkám a neznámým situacím, v syntetické souběžné činnosti umět reálně kombinovat fakta, schopnost zobecňování a koncepčního myšlení

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

4/ disponovat empatickými komunikativními a skupinovými přístupy v rozhodovacím procesu

• umět vytvořit tým spolupracovníků
• každého člena týmu pověřit adekvátní činností (nepověřovat technologa dohledem nad počítačovou sítí)
• umět se vcítit do snah, tužeb, problémů a možností
• umět navázat komunikaci s kýmkoli i neznámým
• umět vytvořit komunikačně otevřené a pozitivní prostředí v týmu, umět tým motivovat (bránit vzniku "dusna" a nežádoucích kolektivních vztahů - např. milenci v jednom týmu jsou velkým zdrojem rizik)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

5/ naplňovat etickou důvěryhodnost a charisma vůdčí osobnosti

• počítat s abnormálním zatížením postižených jak fyzicky a psychicky, tak i ekonomicky (v případě propuštění z práce lidé většinou přichází o životní motivaci i o zdroj prostředků pro obživu)
• zachovávat základní etická tabu i v krajně napjatých a nepříznivých situacích (neprojevovat neúměrně hněv, nemít tendenci někoho okrást!)
• umět nechat působit své charisma na okolí a tím si vytvořit prostor a získat čas pro zhodnocení situace a rozhodovací proces (pokud vedoucí krizového týmu má charisma a umí ho užít, bude mít značně usnadněnou práci, protože ho lidé budou brát jako přirozenou autoritu)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

6/ mít vlastní etickou sílu a odolnost vůči emocím

• odolávat i děsivým účinkům havárií a katastrof, zvládat vlastní emoce, zvládat emoce i ostatních lidí
• nutnost úměrného projevu emocí, profesionálně laděný postoj - respektování situace a možností ostatních
• psychologický nácvik činností za citově vzbouřených situací - dbát na psychickou hygienu zachraňovaných i zachránců

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

7. mít dobrý fyzický a duševní stav, pozitivní myšlení

• utužovat vlastní dobrý fyzický i duševní stav (např. rekreačním sportem)
• pozitivně ladit své záliby - duševní hygiena (prací s reálným tvůrčím výsledkem - například lepení modelů lodí)
• mít vždy víru ve šťastný konec všech událostí (nepodléhat pesimistickým vizím)

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

8. bystře vnímat a reagovat na podněty

• neotálet s reakcí na závažné podněty (v případě krize je třeba přijímat správná rozhodnutí ve správnou chvíli, někdy záleží na každé vteřině)
• umět rychle vyhodnotit situaci
• příslušně rychle reagovat a zabránit tak nebezpečí z prodlení

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

9. používat vědeckých metod práce

• umět používat indukci - zobecňování, tj. od jednotlivostí v dostatečném souboru faktů k jejich shrnutí a zobecnění (nezobecňovat na základě jednoho případu, dost často se vyskytující chyba manažerů)
• využívat dedukce - umět z obecně platných zásad odvodit pravděpodobný průběh událostí a alternativně se na tuto skutečnost připravit

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

10. mít a utužovat celkovou sílu a odolnost vlastní osobnosti

4/ DLP

DLP

DLP