8. ledna 2010

Oděvní podnik (dříve OP Prostějov) požádal o ochranu před věřiteli

Společnost Oděvní podnik požádala Krajský soud v Brně o ochranu před věřiteli - tedy institut moratoria v rámci insolvenčního řízení.

Podnik v roce 2009 prodělal přes miliardu korun a ocitl se ve vážných finančních problémech. Management firmy ovšem usiluje o dokončení započaté restrukturalizace, která má firmě pomoci k ozdravění.

Pokud soud žádosti vyhoví, podnik získá tříměsíční ochranu, během které soud nemůže vyhlásit jeho úpadek. K jeho vyhlášení je ale nutný souhlas většiny věřitelů.

Cílem je zajistit pokračování výroby ve společnosti a dokončení restrukturalizace, na které firma spolupracuje s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers.

Podnik dluží bankám, které mu zajišťují financování, zhruba 1,2 miliardy korun. Mezi věřitele patří mimo jiné Česká spořitelna, Citibank nebo Raiffeisenbank. Společnost naposledy uhradila úroky ze syndikovaného (společného) bankovního úvěrunaposledy v prosinci 2009.

Majetkově podnik ovládají prostřednictvím firmy Casual Friday jeho manažeři - František Tuhý a Roman Hanus. Dohromady vlastní téměř 80 procent akcií.

Oděvní podnik vyrábí především pánskou a dámskou konfekci nebo oblečení pro volný čas. Do jeho portfolia patří značky OP Prostějov, William and Delvin a WAW, kterou hodlá zachovat i po restrukturalizaci.

Jen třicet prodejen prostějovského výrobce ze sta je ziskových.

Firma, jako další z restrukturalizačních kroků, musí během necelého měsíce přesvědčit zahraniční klienty, aby si u ní nechali ušít své aktuální kolekce i přes její nestabilní situaci.

Pro podnik je v danou chvíli životně důležité, aby si u něj zahraniční klienty výrobu zadali a musí jim dát jistotu, že tady bude i za půl roku.

Evropští majitelé módních značek, kterým OP Prostějov šije zboží s jejich logem takzvaně "ve mzdě", ale nemohou riskovat, že by jejich oděvy nebyly vyrobeny. Je proto otázka, zda svěří výrobu zadlužené společnosti, která už přes rok prochází restrukturalizací.

Pro podnik bude v dané situaci úspěchem, pokud mu zůstanou dva nebo tři klíčoví zákazníci.

V rámci zeštíhlování naplánovaného restrukturalizací musí OP Prostějov také zavřít přibližně každou svou třetí prodejnu.

Zůstane jich tedy ještě dvojnásobně více, než je oněch třicet skutečně ziskových. Do konce roku 2010 by měl být počet zoptimalizován na 65 - 75prodejen.

Nestabilitu společnosti ještě více posílila informace, že hospodaření bývalého managementu má prověřit forenzní audit.

Existují indicie, že v minulosti byly určitými osobami z managementu uzavírány smlouvy nevýhodné pro OP Prostějov. Krizový manažer podniku chce proto důkladně prověřit, co se ve firmě za posledních pět let dělo.

Podle jeho názoru je u firmy, která má obrat čtyři miliardy korun a její roční zisk přitom činí pouze jednotky či desítky milionů, něco špatně."

Plánovaný forenzní audit přivítaly i věřitelské banky.

Auditoři budou posuzovat především činnost bývalého management podniku, do nějž patřil i současný spolumajitel firmy František Tuhý, který firmu v 90. letech zprivatizoval, a také bývalý akcionář firmy, který v podniku ještě v roce 2009působil jako obchodní ředitel.

Tuhý vlastní podnik s podnikatelem Romanem Hanusem, který do firmy vstoupil v roce 2008, tedy v době, kdy tehdejší management už počítal s posláním společnosti do konkurzu. Právě nový spolumajitel stojí za snahou restrukturalizovat podnik a dostat ho zpět na nohy.

Loňská ztráta firmy OP Prostějov činí podle předběžných odhadů 400 milionů korun, loňské tržby se pak podle odhadů managementu pohybují kolem 1,3 miliardy korun.

Restrukturalizační plán podniku počítá s dosažením stejného obratu, jako v roce 2009, což při snížení nákladů by mělo dostat podnik opět do černých čísel a přinést alespoň minimální zisk.

Od začátku roku 2010 musle být v podniku v rámci opatření zaveden také čtyřdenní pracovní týden. Zaměstnanci výplaty dostávají a nové zakázky se daří postupně uzavírat.

Další osud podniku a jeho restrukturalizace závisí na ochotě věřitelských bank (Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Citibank) a důvěře klientů, kteří si nechají u OP Prostějov ušít své aktuální kolekce.

Oděvní podnik zaměstnává přes patnáct set lidí a jeho bankrot by pro region znamenal katastrofu.

Na Prostějovsku již bylo bez práce téměř šest tisíc lidí. Pokud by přišel krach OP, nezaměstnanost by se mohla zvýšit o dvě až tři procenta.

V době ekonomické krize je volných pracovních míst nedostatek. Pracovníky OP Prostějov, kteří by v tomto okamžiku práci ztratili, by čekaly výrazně větší komplikace s hledáním zaměstnání.

Bankrot podniku odmítá jak vedení podniku tak i odbory, proto úřad práce nemá žádnou oficiální informaci o možném hromadném propouštění

Informace o špatném stavu podniku jsou z části útoky bývalého managementu. Nicméně oproti předchozím úvahám už vedení firmy připustilo, že je potřeba ještě snížit počet zaměstnanců a firmu zeštíhlit.

Strach o zaměstnání se zdá oprávněný i z důvodu, že první týden roku 2010 byli pracovníci doma se šedesáti procenty platu.

Případné propouštění by se ale podle odborů vůbec nemělo dotknout dělnických profesí, ale hlavně techniků. Odejít by mohlo teoreticky až sto lidí.

Těžkou hlavu má z potíží největšího zaměstnavatele ve výrobě na Prostějovsku také zdejší radnice. Vedení města, že se zprávy o úpadku nepotvrdí a že se OP podaří úspěšně dokončit restrukturalizaci. Pro město má OP jako velký zaměstnavatel obrovský význam.

Shrnutí dosavadních kroků

Aby OP Prostějov ustál levnou čínskou konfekci, již v létě roku 2008 zahájil zásadní přeměnu celé firmy. Zaměřil se na výrobu obleků šitých na míru, začal budovat síť vlastních prodejen a začal pracovat na nových kolekcích oděvů.

Ještě na začátku roku 2008 zaměstnávala firma více než tři tisíce lidí.

Nejprve vedení podniku v rámci restrukturalizace zavřelo výrobní pobočky v Konici a pak v Ostravě, Uherském Hradišti, Olomouci a Lošticích.

Následovalo zastavení rozvoje sítě podnikových prodejen, ukázalo se totiž, že 2/3 z nich jsou nerentabilní a k očekávanému ozdravení vůbec nepřispívají. V průběhu roku 2009 byl naopak zahájen proces jejich uzavírání.

V průběhu roku 2009 vzačalo být vedení podniku optimistické a domnívalo se, že společnost překonala hospodářský útlum a je již ve fázi budování.

Během posledních čtyř let se OP podařilosnížit závazky o šest set milionů korun. OP měl sice na počátku roku 2010závazky po lhůtě splatnosti, ale ty zdaleka nedosahují ani dvě stě milionů, podle tvrzení vedení podniku.

Vedení podniku rovněž tvrdí, že firma průběžně plní své splatné závazky a jako příklad uvádí splacení úroků ze syndikovaného úvěru bankám.

Po oznámení hospodářských výsledků za rok 2009 (viz následující přehled) se však OP dostal do zásadních a vedení podniku požádalo o ochranu před věřiteli.

Hospodářské výsledky OP Prostějov v roce 2009:

• Ztráta: 400 milionů korun
• Tržby: 1,3 miliardy korun
• Počet prodejen v Česku a na Slovensku: 100
• Dluhy u bank: 1,2 miliardy korun

Vedení OP má nyní pouze velmi omezený čas, aby celou situaci, která hrozí přerůst v bankrot, urychleně vyřešilo.

20. ledna 2010

Zahájení insolvenčního řízení s Apetit Food

Třetí největší firma na českém bagetářském trhu Apetit Food má dluhy 160 milionů korun, které není schopna splácet. Proto soud zahájil insolvenční řízení, které navrhlo samo vedení firmy.

Firma se s finančními potížemi potýká zejména  v důsledku rozsáhlých investic z minulosti, velké zátěže na splátky úvěrů a leasingů a v neposlední řadě pak v důsledku zvýšení cen vstupních surovin a poklesu odbytu hotových výrobků.

Závazky vůči dodavatelům a špatná finanční situace přináší další náklady jako úroky, sankce, pokuty a penále a hlavně se managementu  nedaří vyjednávat dodávky surovin a materiálu pro výrobu. Koncem roku 2009 se poprvé opozdily také výplaty mezd zaměstnancům.

Společnost hledala východisko ze situace případným nalezením strategického partnera, avšak bezvýsledně.

Zájem o společnost projevilo Hamé, které na trhu s bagetami soupeří s firmou Crocodille.

Apetit Food se snaží vyhnout konkurzu, který by firmu úplně položil. Bude se snažit o reorganizaci, na níž se prý dohodla s největšími věřiteli.

Apetit food existuje od roku 2005, kdy vyrostl v Hněvotíně u Olomouce moderní závod na výrobu baget. Firma vybudovala i distribuční centra v Praze a na Moravě. Společnost má nyní 108 zaměstnanců, mívala jich okolo 220.

Ještě na konci roku 2009 získala společnost certifikát HACCP v oblasti výroby baget, studené kuchyně (chlebíčky a pod.) a chlazených hotových jídel, který osvěčuje vysokou kvalitu výrobků firmy.

Insolvenčním správcem soud jmenoval brněnského advokáta Jaroslava Svobodu. Rozhodl také o první schůzi věřitelů, která se uskutečnila 22. dubna 2010 v budově ostravského krajského soudu. Věřitelé na ní mimo jiné zvolili věřitelský výbor.

Vedení Apetit food v insolvenčním návrhu uvedlo jako důvody úpadku zejména velké finanční zátěže z hlediska splátek úvěrů a leasingů uzavřených v minulých letech a kvůli zvýšení cen vstupních surovin a poklesu odbytu hotových výrobků.

Zároveň vedení avizovalo, že do prvního jednání předloží soudu restrukturalizační plán firmy.

"V závěru roku 2009 krize ve financování společnosti dosáhla vrcholu. Byly zesplatněny některé pohledávky financujících subjektů, v řádných termínech nebyly vypláceny mzdy zaměstnanců, úhrady leasingových splátek a tak dále," napsalo vedení firmy v insolvenčním návrhu.

Po dohodě s akcionáři vedení Apetit food prodalo ochrannou známku Apetit konkurenční společnosti Hamé a rovněž uzavřelo dlouhodobou nájemní smlouvu se společností BAPA, která převzala významnou část zaměstnanců, odkoupila část movitého majetku a zásoby.

V nemovitostech firmy zůstala zachována výroba. Dlužník díky výnosu z nájmu udržuje jednak tržní hodnotu nemovitostí a měl by být schopen do budoucna v rámci reorganizace postupně uspokojovat své závazky, jak uvedlo vedení Apetit food v  insolvenčním návrhu.

S ohledem na marné uplynutí lhůty, kterou mělo vedení firmy pro podání návrhu na povolení reorganizace insolvenční soud rozhodl v dubnu 2010 o řešení úpadku dlužníka konkurzem.

Soud tak ukončil několikaměsíční agónii, ve které se Apetit food zmítal od okamžiku, kdy v lednu ukončil výrobu a prodal svou ochrannou známku konkurenční společnosti Hamé. Svůj výrobní areál navíc pronajal společnosti BAPA, jejímž majitelem je podle obchodního rejstříku rovněž Hamé.

Insolvenční správce dlužníka ještě před rozhodnutím soudu napsal ve zprávě o hospodářské situaci společnosti, že šance společnosti na její ozdravení je prakticky nulová a pro věřitele by byl lepší konkurz. Dlužník totiž výše uvedenými kroky v podstatě ukončil svoji podnikatelskou činnost.

Klíč k zadání DLP

Vysvětlivky číselného označení zdrojů, kde lze najít informace, potřebné pro zpracování zadané otázky.

• 1 - prezentace ke cvičení/přednášce,
• 2 - internetové stránky, vyhledávače,
• 3 - veřejně dostupné registry - obchodní rejstřík apod.
• 4 - literatura.

Pokyny pro zasílání úkolů

DLP zpracovávejte kumulovaně (přidávejte vždy vypracování dalšího cvičení) v samostatném souboru, který zasílejte jako přílohu zprávy.

Vypracování DLP zasílejte průběžně vždy do dalšího cvičení prostřednictvím e-mailu na stránkách www.halek.info.

Vždy po 3., 6. a 9. cvičení bude kontrolována úplnost odevzdaných DLP.

Každé vypracování označte "DLP" a číslem zpracovávaného zadání.

Dodržujte pokyny pro zpracování a úpravu DLP uvedené na www.halek.info.