14. ledna 2010

Prostějovská textilka se přiblížila bankrotu, požádá o insolvenci

Prostějovský Oděvní podnik podá sám na sebe kvůli předlužení insolvenční návrh. Stalo se tak poté, co zkrachovala jednání s bankami o lhůtě, během které by se firma měla postavit na nohy. Návrh podá sama společnost přibližně do týdne.

Do firmy poté nastoupí soudem jmenovaný insolvenční správce, který po dohodě s věřiteli a majiteli firmy rozhodne, jestli oděvní továrnu zavře a rozprodá, nebo se ji pokusí oddlužit při zachování výroby.

Cílem podnikového managementu stále je řešit úpadek cestou, která nebude likvidační.

Zaměstnanci prostějovské textilky se zároveň budou dělat jen čtyři dny v týdnu a pátý den budou doma za 60 procent mzdy.

Průměrný plat ve firmě je nyní přes 13 tisíc. Důvod je prostý: firma stále nemá dost zakázek.

Další problémy znamená neochota bank přistoupit na moratorium.

Prostějovská textilka nedávno požádala o předinsolvenční moratorium. V něm by firmě nehrozil konkurz a mohla by se soustředit na zlepšení hospodaření. Souhlas měly udělit i banky.

To se ale nestalo.

Moratorium bylo sice předjednáno a podnik s ním počítal, později si to ale část věřitelů rozmyslela.

Vedení společnosti je i nadále přesvědčeno, že zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálné i v rámci insolvenčního řešení (reorganizace).

Souhlas s moratoriem udělila svému dlužníkovi jen Česká spořitelna, bylo ale nutné získat souhlas nejméně dvou bank.

Situace v podniku se zatím zhoršuje. Napovídá tomu nejnovější dohoda odborů a společnosti o zkrácení pracovního týdne na čtyři dny.

Situace v zahraničních zakázkách je taková, jaká byla v roce 2009. Podnik shání zakázky, ale nejsou v takovém počtu, aby mohl zahájit výrobu naplno.

Opatření má trvat dva měsíce, potom se rozhodne, jak dál. Ředitel textilky nicméně odbory ujistil, že skokové propouštění nehrozí. Lidé v takzvané částečné nezaměstnanosti dostanou 60 procent platu.

Průměrná mzda v podniku přesahuje 13 tisíc hrubého a výrobní dělníci mají jen 10 550 korun. Platy pracovníků oděvních firem v Česku patří k nejhorším. Ve firmě nyní pracuje 1 500 lidí, před krizí to byl zhruba dvojnásobek.

Pokud se zakázky objeví, měla by se situace vrátit k normálu. Podle vyjádření odborů ve firmě,  žádné skokové propouštění zaměstnanců nebude, výrobních dělníků se to vůbec netýká.

OP Prostějov s žádostí o ochranu narazil, čtyři měsíce "hájení" nedostane

Naděje, že se největší tuzemský výrobce oděvů OP Prostějov vyhne bankrotu se snížila. Věřitelské banky, kterým firma dluží 1,2 miliardy korun, neudělily souhlas s předinsolvenčním moratoriem, které by podnik až na dobu čtyř měsíců ochránilo před věřiteli.

Na schválení moratoria byl potřeba souhlas alespoň dvou bank. Pro byla ale pouze Česká spořitelna, která od začátku vyjadřuje ochotu k dohodě. U ní má také OP Prostějov největší podíl závazků.

Závodní výbor odborů vedení schválil dohodu, že zaměstnanci podniku budou od 18. ledna na 60 procentech mzdy s tím, že v pondělky nebudou pracovat. Mzdu ve výši 60 procent zaměstnanci budou dostávat i za pondělky, kdy budou doma.

Česká spořitelna podporuje restrukturalizaci podniku Raiffeisenbank a Citibank zastávají opačné stanovisko, ale nechtějí situaci kolem prostějovského podniku komentovat. OP Prostějov tak míří do insolvence, během které by mělo dojít k reorganizaci podniku.

Fakt, že firma skončí v insolvenci situaci malinko komplikuje, ale cesta k zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálná. Půjde jen o jiné mechanismy restrukturalizace, které vlastně byla nastartována již v minulosti. Provedení podniku je důležité, že největší věřitel Česká spořitelna tuto restrukturalizaci podporuje.

Samotná Česká spořitelna opět potvrdila, že pokud vidí šanci na oživení a možnost záchrany životaschopné části byznysu, firmy do konkurzu posílat nechce. Nadále podporuje nelikvidační řešení situace a intenzivně o tom vyjednává s firmou i ostatními bankami.

Zástupci spořitelny ovšem popřeli nedávné informace o tom, že banka souhlasila s návrhem OP Prostějov na umazání poloviny dluhu, tedy na 600 milionů korun.

"Nejenom, že jsme nedali souhlas, ale ani jsme podobný požadavek neobdrželi. Možnost odpuštění dluhu firmám je zcela nereálná a z hlediska působnosti banky nesmyslná," sdělila mluvčí banky.

Za poslední čtyři roky firma bankám splatila 600 milionů korun. Šéf firmy potvrdil, že debaty o umazání dluhu probíhaly pouze v podniku a bankám nebyly prezentovány. Kromě úvěrů v bankách dluží podnik asi sto milionů korun po splatnosti svým dodavatelům. S mnoha z nich si firma už dohodla na splátkových kalendářích. Ty se podniku plnit daří, ikdyž s obtížemi.

V podniku má v nebližší době začít již zmiňovaný forezní audit, posvěcený věřitelskými bankami. A to i kvůli podezření, že bývalé vedení OP Prostějov firmu tunelovalo.

Se schválením moratoria a zároveň souhlasem s umazáním až poloviny závazků má největší problém Raiffeisenbank.

Kromě bank ale dluží OP dalších přes sto milionů korun svým dodavatelům nebo třeba provozovatelům obchodních center, kde má prodejny. Paradoxně právě tyto dluhy mohou firmu položit zcela.

Mimo jiné i proto, že zadlužené firmě se zužuje seznam dodavatelů ochotných prodávat jí materiál. OP přišel v branži o kredit, je maximálně nedůvěryhodný. Hodně firem mu přestalo dodávat, protože neplatil, popisuje šéf jednoho z dodavatelů, kterému OP dluží několik set tisíc korun.

Jméno si nepřeje zveřejnit kvůli probíhajícím jednáním o splátkovém kalendáři. Ti, kteří dál firmě dodávají, požadují zálohy nebo platbu v hotovosti. To prostějovskému podniku komplikuje každodenní práci.

Zřejmě kvůli nedostatku financí dosud firma nepředstavila ani svoji jarní kolekci, která se obvykle předvádí již na začátku podzimu. Podle Samce ji podnik ukáže na prezentaci v březnu. Například loni v únoru už ale předváděl na brněnských módních veletrzích modely na podzim.

Management podniku svádí vinu za zpoždění na ateliér e.daniely. V červnu společnost OP zjistila, že návrhy nejsou připraveny, a oslovila proto holandské studio William van Overdijk.

Podle zástupkyně ateliéru e.daniely však OP ukončení spolupráce zdůvodnil financemi. Firma podle ní kolekci zadala na poslední chvíli a po dvou měsících práce, když se začalo šít, spolupráci zrušila.

Vedení ateliéru bylo řečeno, že pro letní sezonu OP našlo ekonomičtější řešení s tím, že se rozhodnou, budou-li s ateliérem opět spolupracovat na zimní kolekci.

Podnik navíc mlží i kolem obvyklé účasti na brněnských módních veletrzích Styl.

Vedení podniku se dlouho rozhodoval, ale před Vánocemi pořadatelům oznámili, že se  veletrhu nezúčastní. Důvody byly dva:

• ekonomická situace podniku,
• změna zaměření veletrhu, který se začal víc soustřeďovat na kontrakty a méně na koncového spotřebitele.

Samo vedení podniku ale informaci o neúčasti na veletrhu odmítlo potvrdit.

Vedení podniku rovněž zatím odmítá říct, jak by měla vypadat rychlá restrukturalizace v době moratoria, díky které by podnik přežil.

Zveřejněny byly jen některé dílčí kroky:

• počítalo se s propouštěním administrativních pracovníků
• měly se rušit další prodejny společnosti.

Původně jich bylo 125, nyní je jich 84. A jejich počet by měl klesnout asi na pětašedesát.

S ohledem na to, že nejsou žádné zřetelné kroky, které by ovlivnily skutečnost, že se podnik potýká s nedostatkem zakázek a  zveřejněné kroky působí pouze na nákladovou stranu podnikání, nelze o propracovaném plánu na restrukturalizaci ze strany managementu ani uvažovat.

Vzestup a pád Ety Hlinsko

• 1989 Elektro-praga Hlinsko má tři tisíce zaměstnanců. Velký vývoz je pro stát významným zdrojem deviz.
• 1992 Rekordní rok, vyrobila 3,8 milionu kusů výrobků.
• 1993 Národní podnik byl zprivatizován formou kuponové privatizace.
• 1996 Akcionáři změnili název na Eta, a. s.
• 1997 Druhým rokem se stává nejlépe hodnocenou značkou v ČR. Pokles pracovníků o 900 osob.
• 2007 Celkové tržby společnosti Eta za rok jsou 1,76 miliardy korun. Firma má 1 100 zaměstnanců.

Vzestup a pád Ety Hlinsko

• 2008 Z Ety vznikají čtyři firmy - Plastkov Automotive, Hlinecká servisní, Etafilter a Eta.
• 2009 Firma během krize propouští stovky lidí. Demonstrují čtyři stovky zaměstnanců.
• 2011 Na začátku roku Eta zaměstnává 260 lidí. V dubnu oznamuje přesun produkce do Milotic nad Bečvou. V říjnu ji koupil zlínský HP Tronic.
• 2012 Od Nového roku už není Eta hlineckou, ale pražskou firmou. V lednu propouští dalších téměř šest desítek zaměstnanců, v březnu jich má zůstat jen 25.

Pohled šéfky firemních odborů

Značka Eta i celá firma k hluboké újmě. Připravuje trestní oznámení na vedení společnosti.

Pohled šéfky firemních odborů

Kde se podle vás stala největší chyba?

V roce 2008, kdy se pod vedením Benson Oak začala Eta postupně likvidovat. Tehdy člen představenstva a výkonný ředitel společnosti Albert Van Gelder utratil z rezerv pro další existenci Ety spoustu milionů korun za nesmysly a záležitosti, které vůbec nebyly pro Etu strategické.

Etu považujeme za rodinné stříbro České republiky, takových značek, na které může být pyšná, má jen pár.

Jak se chová vedení dnes?

Ani jeden z posledních ředitelů v Etě nedělal déle než dva roky a lidé, kteří v ní poctivě pracovali za nevelký plat, jim nestojí ani za to, aby jim poděkovali. Přitom teď odcházejí ti skalní, klíčoví zaměstnanci, kteří zde pracovali 30 i 40 let a vedení s nimi ani nekomunikuje, což je nehorázné.

Pohled šéfky firemních odborů

Majitelé Benson Oak, ani HP Tronic nemluví ani s odborovou organizací ani s naším zástupcem v dozorčí radě. Takže se třeba až dodatečně dozvídáme, že sídlo společnosti bylo přemístěno z Hlinska do Prahy.

Pohled vedení společnosti ETA

Vedení výrobce domácích spotřebičů Eta se ohradilo proti tvrzením šéfky odborové organizace ve firmě.

V kdysi velkém podniku v Hlinsku pracuje už jen 25 lidí, celkem bude mít Eta skutečně jen kolem stovky zaměstnanců.

Předseda představenstva a ředitel Ety ale tvrdí, že nikdo podnik nezruinoval a společnost se jen snaží být flexibilní a efektivní.

Pohled vedení společnosti ETA

Eta se dohodla s vybranými zaměstnanci na ukončení spolupráce. Nejednalo se tedy o propuštění, ale o dohody o rozvázání pracovního poměru. V lednu odešlo dohodou 50 zaměstnanců.

Zaměstnancům prý chybělo při odchodu poděkování.

Dle vyjádření samotných zaměstnanců jsou nejlepším poděkováním pro ně peníze, které dostávají navíc nad to, co říká zákon. Snažili jsme se jim vyjít vstříc a zaměstnanci obdrželi vedle tříměsíčního odstupného i odměnu 20 000 korun a k tomu ještě odměnu za odpracované roky.

Kde se stala ta chyba, že je Eta z hlineckého pohledu "v agonii"?

Eta se pouze přizpůsobuje podmínkám celosvětové globalizace a vyšším nárokům na zvyšování kvality, snižování cen a zvyšování flexibility. Nejlepším důkazem o úspěšné restrukturalizaci je uvedení okolo 40 nových výrobků na trh v tomto roce.

Pohled vedení společnosti ETA

Jestliže v Hlinsku opouští firmu desítky lidí, tak v Týništi nad Orlicí, Plané nad Lužnicí, ve Zlíně nebo v Miloticích nad Bečvou zase desítky lidí nabírá. Přemístěním výroby, skladů a servisů se podařilo ušetřit desítky milionů korun, které můžeme vložit do jejího rozvoje.

V Hlinsku zůstává 25 lidí v prototypové dílně, zkušebně a projektovém managementu nových výrobků. V Praze je obchod a marketing.

Naši subdodavatelé jsou z různých zemí - z Německa, Švýcarska, Itálie, Čech a jsou i z Číny.

Kdo je tedy dominantním subdodavatelem?

Jak v které kategorii. U jednodušších výrobků to bude Čína, u složitějších jiná země.

Které spotřebiče "drží" Etu?

Tradičně jsou to vysavače, ve kterých má Eta největší tradici. Na to navazují žehličky a kuchyňka.

Pohled vedení společnosti ETA

Jak si tedy Eta ve skutečnosti opravdu vede?

Eta je druhá nejsilnější samostatná značka na českém trhu. Náš podíl na českém trhu je dvouciferný a jsou oblasti, kde jsme naprosto dominantní. Cílem je, aby se Eta stala jedničkou na českém trhu . Jinak na český a slovenský trh jde více jak 90 procent produkce Ety.

Důležité je, že Eta je stabilizovaná a upevňuje svoji pozici na trhu.

Klíč k zadání DLP

Vysvětlivky číselného označení zdrojů, kde lze najít informace, potřebné pro zpracování zadané otázky.

• 1 - prezentace ke cvičení/přednášce,
• 2 - internetové stránky, vyhledávače,
• 3 - veřejně dostupné registry - obchodní rejstřík apod.
• 4 - literatura.

Pokyny pro zasílání úkolů

DLP zpracovávejte kumulovaně (přidávejte vždy vypracování dalšího cvičení) v samostatném souboru, který zasílejte jako přílohu zprávy.

Vypracování DLP zasílejte průběžně vždy do dalšího cvičení prostřednictvím e-mailu na stránkách www.halek.info.

Vždy po 3., 6. a 9. cvičení bude kontrolována úplnost odevzdaných DLP.

Každé vypracování označte "DLP" a číslem zpracovávaného zadání.

Dodržujte pokyny pro zpracování a úpravu DLP uvedené na www.halek.info.