09. Ukončení insolvenčního řízení

1/ Způsoby zpeněžení majetkové podstaty

• majetková podstata se musí 1) zpeněžit a 2) se výtěžek z tohoto zpeněžení rozdělí mezi insolvenční věřitele
• k tomu, aby bylo cíle insolvenčního řízení (bod 2) dosaženo co nejdříve, je nutné, aby i zpeněžení (bod 1) podstaty proběhlo co nejrychleji.

Zákon upravuje 3 standardní způsoby zpeněžení (prodeje) majetkové podstaty:

• veřejnou dražbou dle zákona o veřejných dražbách,
• prodejem mimo dražbu (přímý prodej, prodej z volné ruky),
• soudním výkonem rozhodnutí (exekucí) - není předmětem výkladu.

O nejvhodnějším způsobu zpeněžení rozhodne se souhlasem věřitelského výborukrizový manažer (insolvenční správce).

Jde-li o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení.

Prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru.

Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji:

• věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením
• věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku

(stavby v havarijním stavu, na jejichž nutné opravy a údržby nejsou finanční prostředky, u rychle se kazícího majetku jako jsou např. zásoby potravin, krmiv, léčiv)

Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenustanovit pod cenu odhadní – insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku.

Zákaz nabývání věcí z podstaty

Věci z majetkové podstaty nesmějí nabývat následující osoby:

• dlužník, osoby jemu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern,
• vedoucí zaměstnanci dlužníka a osoby jím blízké,
• společníci dlužníka (s.r.o., v.o.s., …),
• akcionáři dlužníka, vlastníci akcie odpovídající více jak 1/10 základního kapitálu,
• prokuristé dlužníka.

2/ Veřejná dražba

Zákon o veřejných dražbách (ZVD) uvádí 2 způsoby veřejné dražby:

1. dražbu dobrovolnou, prováděnou dražebníkem, navrhuje vlastník (přichází v úvahu hlavně při zpeněžení majetkové podstaty, navrhne ji krizový manažer, tj. insolvenční správce),
2. dražbu nedobrovolnou, prováděnou na základě návrhu věřitele
   (banka, ...).

Základní dražební pojmy

Základní dražební pojmy

Základní dražební pojmy

Základní dražební pojmy

Příprava dražby

• insolvenční správce si vybere dražebníka, který dražbu provede.
• uzavře s ním smlouvu o provedení dražby

Povinnými náležitostmi smlouvy je:

• označení, že jde o dražbu dobrovolnou
• označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby - předmět dražby musí být označen velmi podrobně
• výše nejnižšího podání - stanovuje se přibližně ve výši
  60 % obvyklé ceny stanovené posudkem znalce

Příprava dražby

Dražební vyhláška

obsahuje:

• informaci , že se jedná o dražbu dobrovolnou,
• identifikace dražebníka, místo, datum a čas zahájení dražby,
• označení, popis předmětu dražby, cenu předmětu dražby,
• nejnižší podání a minimální příhoz,
• datum a čas konání prohlídek předmětu dražby,

Dražební vyhláška

• uveřejňuje se na centrální adrese a na úřední desce obecního úřadu, a to min. 15 dní před zahájením dražby,
• 
  
• zasílá se:
  • vlastníkovi předmětu dražby,
  • osobám, které mají zástavní právo,
  • správci daně, Okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám.

Podpisem smlouvy o provedení dražby, podpisem, zveřejněním a doručením vyhlášky jsou splněny všechny náležitosti k provedení dražby.

Průběh dražby

Prostor, v němž bude dražba probíhat, musí být zpřístupněn minimálně 30 minut před zahájením dražby.

Účastníci dražby musí doložit:

• svoji totožnost, popřípadě oprávnění jednat za účastníka dražby.


• čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby a dát se zapsat do seznamu účastníků dražby.


• složení dražební jistoty, pokud tuto neplatí na místě.

Dražba je zahájena vyvoláním licitátora.

Průběh dražby

Draží se do chvíle, kdy žádný z účastníků dražby neučiní přes dvojí výzvu licitátora vyšší podání, než bylo poslední předchozí.

Před přidělením příklepu musí licitátor pronést: "Neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (číslo X), udělím mu příklep."

Po třetí výzvě udělí licitátor příklep.

Udělením příklepu je dražba skončena.

Nabytí vlastnictví v dražbě

Pokud vydražitel zaplatil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, přechází na něj vlastnictví k předmětu dražby udělením příklepu.

Dražebník vydá vydražiteli písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby.

Vydražením podniku přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky, včetně práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, oprávnění používat obchodní jméno spojené s podnikem a další.

Dobrovolná dražba

Výhody

• smlouvu s dražebníkem schvaluje pouze věřitelský výbor
• vyšší výnosy (více účastníků)
• jasné právní vymezení, transparentnost a objektivnost
• výhodnější daňový režim z pohledu daně z převodu nemovitostí

Nevýhody

• nelze zpeněžit všechny majetky (např. obchodní podíl v s.r.o.)
• musí se čekat na zaplacení kupní ceny
• v případě zmaření veřejné dražby nebo její neplatnosti vznikne časová ztráta

3/ Zpeněžení celého podniku

Soud se řídí:

• souhlasem věřitelského výboru,
• dobou předpokládaného zpeněžení,
• náklady potřebnými na další správu a údržbu podstaty.

Soud může stanovit i podmínky prodeje (např. zaplacení kupní ceny nejpozději při podpisu kupní smlouvy).

Zpeněžení celého podniku

Celkově je dosahováno vyššího výtěžku zpeněžením funkčního podniku než prodejem jednotlivých částí.

Cílem zpeněžení majetkové podstaty je dosažení maximálního výnosu pro věřitele.

Insolvenční řízení nemusí být chápáno jako likvidační proces, jejímž cílem je nezbytné ukončení podnikatelské činnosti subjektu.

Prodejem podniku přecházejí na nabyvatele všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje, včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pohledávek proti dlužníku vzniklých do účinnosti smlouvy.

Závazky vzniklé z činnosti podniku do účinnosti smlouvy se tedy novému kupujícímu nepřevádějí. Věřitelé jsou uspokojeni z výnosu z prodeje podniku. Nutně to nemusí být 100 % hodnoty závazku.

Podnik lze zpeněžit veřejnou dražbou.

4/ Konec insolvenčního řízení - konkursu

Závěrečná zpráva

Jedná se o tzv. "závěrečný účet konkursu".

Účelem je umožnit věřitelům, aby se seznámili s tím, jak konkurs probíhal, co krizový manažer v jeho průběhu pro věřitele dělal a s jakým výsledkem.

Konečná zpráva se předkládá insolvenčnímu soudu ihned poté, co se prodá (zpeněží) veškerá majetková podstata.

Obsah konečné zprávy

Obsah konečné zprávy

Obsah konečné zprávy

Projednání konečné zprávy

Projednání konečné zprávy

Krizový manažer (insolvenční správce) předloží konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů insolvenčnímu soudu, který přezkoumá, zda zpráva i vyúčtování odpovídají požadavkům.

Projednání konečné zprávy

Soud konečnou správu vyvěsí na úřední desce a o jejím předložení vyrozumí konkursní věřitele a úpadce s poučením, že proti této zprávě mohou podat námitky.

Po uplynutí 15 dnů ode dne vyvěšení soud nařídí jednání o konečné zprávě.

Námitky věřitelů směřují většinou proti nízkým výnosům ze zpeněžení, proti vysokým nákladům insolvenčního řízení (konkursu) nebo výdajům správce.

Je na krizovém manažerovi, aby svoji konečnou zprávu před věřiteli a soudem obhájil.

Rozvrh

Návrh na rozvrh

• výpočet finanční částky, která bude každému věřiteli vyplacena
• následuje po schválení konečné zprávy

• Procento uspokojení = částka k rozdělení / celkový objem pohledávek