09 Krizový [MANAGEMENT]

1/ Krizový [MANAGEMENT]

Krizový [MANAGEMENT]

Pojetí krizového [MANAGEMENTU]

Předmětem krizového [MANAGEMENTU] je zvládání mimořádných událostí / krizových situací různého rozsahu.

Krizová situace může vzniknout:

• neúmyslně – z vlastní podstaty věci (vývoj kurzu EUR vůči CZK / růst cen ropy),
• úmyslně – na základě konfliktu (založení požáru / zcizení firemních dat).

Není podstatné, zda konflikt vzniká a/ postupně (politický konflikt / obchodní konflikt atd.), nebo b/ náhle (loupež / požár / válka atd.).

Krizový [MANAGEMENT]

Krize je charakterizována:

• věcnou podstatou, typem krize (technická příčina požáru – výbuch tlakových nádob),
• rozsahem účinku (zničení levého křídla Veletržního paláce v Praze),
• důsledky pro postižený systém (zmenšení výstavních kapacit paláce na polovinu),
• místem (památkově chráněná budova v centru velkoměsta),
• časem vzniku (po uzavření výstavy / v době probíhajícího koncertu v přilehlé budově – evakuace),
• pravděpodobností vzniku (riziko) (zvýšené riziko požáru v důsledku stáří budovy / v dřívější době opakované menší požáry).

Krizový [MANAGEMENT]

[MANAGEMENT] krizí rozeznává časové etapy:

• Prevence včetně identifikace krize – uplatňují se standardní techniky [MANAGEMENTU].
• Aktuální krize a její řešení (represe) – realizujeme specifické techniky:
  • rutinní přístupy (evakuace lidí podle požární směrnice),
  • potlačení standardních forem řízení, silné autokratické řízení (situaci v místě požáru řídí hasičský velitel zásahu).
• Náprava (likvidace následků) – uplatňují se standardní techniky [MANAGEMENTU].

Krizový [MANAGEMENT]

Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o krizích:

• bezpečnosti státu – řeší ministerstvo obrany (vojenský atak),
• vnitřní bezpečnost – řeší ministerstvo vnitra společně s ministerstvem obrany (hrozba teroristických útoků),
• bezpečnost občanů / právních subjektů / skupin občanů – řeší ministerstvo vnitra / policie / samospráva cestou městských policií (potyčky fotbalových fanoušků),
• bezpečnost institucí – vnitřní, řeší speciální útvary ministerstev a soukromé bezpečnostní agentury (ochrana areálu firmy).

Krizový [MANAGEMENT]

Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o krizích:

• přírodní - řeší civilní ochrana a integrovaný záchranný systém – policie / hasičský záchranný sbor / zdravotnická záchranná služba / armáda (povodně, lesní požáry, sesuvy hornin),
• technické - (poruchy zařízení / únava materiálu) řeší postižené subjekty (zkrat v elektrickém rozvodu),
• sociální - řeší veřejná správa (stávka učitelů / lékařů),
• politické - řeší politické strany, případné instituce veřejné moci (stát, soudy,...) (vyslovení nedůvěry vládě).

Krizový [MANAGEMENT]

Ve veřejném zájmu

• Jedná se o jeden z podoborů krizového [MANAGEMENTU].
• Specializuje se na krizové řízení v případě mimořádných a krizových situací ovlivňujících chod celého státu nebo jeho částí (přírodní katastrofy ve všech podobách).

Pro řešení krizí ve veřejném zájmu vznikl ze zákona integrovaný záchranný systém, tvořený:

• základními složkami IZS (policie / hasičský záchranný sbor / zdravotnická záchranná služba / armáda),
• ostatními složkami IZS (dobrovolní hasiči / horská služba / Červený kříž atd.).

Krizový [MANAGEMENT]

Hlavními úkoly jsou:

• řízení rizik podnikatelského subjektu preventivní činností,
• příprava řešení mimořádných událostí ve firmě,
• řízení v průběhu různých typů havárií (technické, přírodní,...).

Průmyslová havárie dříve vnímaná jako ojedinělý / prostorově lokalizovaný negativní jev má dnes intenzivní dopad na logistické / obchodní řetězce v celém světě.

2/ Krizové řízení v podniku

Fáze existence podnikatelského subjektu jsou:

• ideový zrod podnikatelského záměru (nápad založit obchod a opravnu jízdních kol),
• vypracování podnikatelského záměru a výběr typu společnosti (založení s. r. o.),
• zápis společnosti do obchodního rejstříku,
• realizace podnikatelského záměru (otevření obchodu),
• prohlášení likvidace nebo zrušení společnosti na základě skončeného insolvenčního řízení (ukončení činnosti cyklistického obchodu po 4 letech pro nedostatek finančních prostředků pro chod firmy),
• výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Krizové řízení v podniku

Počínající krize v subjektu již charakterizována "hmatatelnými" krizovými aspekty.

Jevy (aspekty) lze rozdělit podle etap průběhu firemní krize na:

1. Etapa:

2. Etapa:

Krizové řízení v podniku

3. Etapa:

Krizové řízení v podniku

4. Etapa:

Krizové řízení v podniku

Možné příčiny vzniku krize

Krize mají za následek u podniků především ztrátu disponibilního zisku.

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

1/ Identifikace krizových faktorů
tzv. krizového potenciálu (nereálný business plán – otevření velkého počtu poboček {BB})

Členění krizových faktorů podle účinku:

• mírné (zátopa v důsledku deště),
• výrazné (požár po elektrickém zkratu),
• zničující (výbuch plynu s následným požárem).

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

2/ Stanovení řešení (strategie a taktika):

• běžné metody řešení (trouble shooting),
• "šuplíkové" plány – připravená řešení (protipovodňový plán obce).

Způsob řešení:

• náprava podstaty (rozvoj výroby / inovace výrobku),
• opuštění oblasti (zastavení některé výroby / uzavření vybraných poboček cestovní kanceláře / posílení internetového prodeje),
• oslabení dopadů, tzv. "polštář" (změna reklamy / zajištění garancí) (vždy časově omezené).

Krizové řízení v podniku

Postup řešení firemní krize

3/ Realizace

• Realizujeme vybraný proces záchrany / zmírnění následků / zastavení probíhající mimořádné události.
• Vybírá krizový manažer, schvalují majitelé / věřitelé / insolvenční soud.

4/ Vyhodnocení

• Smyslem je obdoba kontroly a její zpětné vazby, tj. prevence / poučení pro budoucnost.

Krizové řízení v podniku

Charakteristika situace [MANAGEMENTU] existujících krizí:

• časová tíseň (nezbytná rozhodnutí v minutách či vteřinách),
• málo či nepřesné informace (někdy falešné),
• utilitární (jednoduchá) řešení (ne vždy obecně optimální) (hledají se okamžitá a proveditelná řešení),
• vyšší rizika (díky jednoduchým řešením nemusí nastat očekávaný výsledek, nebo se vývoj krize nečekaně zvrátí),
• nestandardní metody [MANAGEMENTU] (ale není jednoznačný návod),
• nedostatek vhodných lidí,
• kontinuita s předchozím stavem.

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

1/ Být aktivní a přesvědčený o své věci

• Mít velmi silnou vnitřní motivaci.
• Být snahou za každou cenu něčeho dosáhnout.
• Schopen předvídat, být vždy o krok napřed před reálným průběhem situace a mít připravené varianty vývoje krizové situace (umět zareagovat na náhlé změny).
• Musí se jednat o velmi cílevědomého člověka, který o sobě a svých schopnostech nepochybuje.

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

2/ Mít hluboké odborné znalosti a ztotožnit se se svou rolí manažera

• Musí bezpodmínečně znát funkci zachraňovaného podniku (znát velmi podrobně každý výrobní proces a jeho rizika).
• Znalost okolí podniku, jeho možnosti a zdroje použitelné pro záchrannou činnost (vědět, že je v dosahu provozovny vodní zdroj použitelný pro hašení požáru).
• Znalost silných / slabých stránek podniku, jeho příležitosti / hrozby (vědět, že ve výrobních halách je nízko kanalizace, takže v případě prudkých dešťů může dojít k zatopení).
• Musí mít rozsáhlé životní / odborné zkušenosti s řízením za extrémních situací.

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

3/ Mít výrazné rozumové a racionální schopnosti spojené s emoční rovnováhou

• Rozvíjet intelektuální / racionální schopnosti / organizační schopnosti / čistý prostý rozum / aplikace vědeckých přístupů / logického myšlení.
• Rozvíjet emoční / citovou složku lidského jednání (intuice / přístupnost novinkám a neznámým situacím / v syntetické souběžné činnosti umět reálně kombinovat fakta / schopnost zobecňování a koncepčního myšlení).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

4/ Disponovat empatickými komunikativními a skupinovými přístupy v rozhodovacím procesu

• Umět vytvořit tým spolupracovníků.
• Každého člena týmu pověřit adekvátní činností (nepověřovat technologa dohledem nad počítačovou sítí).
• Umět se vcítit do snah / tužeb / problémů / možností.
• Umět navázat komunikaci s kýmkoli i neznámým.
• Umět vytvořit komunikačně otevřené / pozitivní prostředí v týmu / umět tým motivovat (bránit vzniku "dusna" a nežádoucích kolektivních vztahů milenci v jednom týmu jsou velkým zdrojem rizik).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

5/ Naplňovat etickou důvěryhodnost a charisma vůdčí osobnosti

• Počítat s abnormálním zatížením postižených jak fyzicky a psychicky, tak i ekonomicky (v případě propuštění z práce lidé většinou přichází o životní motivaci i o zdroj prostředků pro obživu).
• Zachovávat základní etická tabu i v krajně napjatých a nepříznivých situacích (neprojevovat neúměrně hněv / nemít tendenci někoho okrást!).
• Umět nechat působit své charisma na okolí a tím si vytvořit prostor a získat čas pro zhodnocení situace a rozhodovací proces (pokud manařer krizového týmu má charisma a umí ho užít, bude mít značně usnadněnou práci, protože ho lidé budou brát jako přirozenou autoritu).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

6/ Mít vlastní etickou sílu a odolnost vůči emocím

• Odolávat i děsivým účinkům havárií a katastrof / zvládat vlastní emoce / zvládat emoce i ostatních lidí.
• Nutnost úměrného projevu emocí / profesionálně laděný postoj (respektování situace / možností ostatních).
• Psychologický nácvik činností za citově vzbouřených situací (dbát na psychickou hygienu zachraňovaných i zachránců).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

7. Mít dobrý fyzický / duševní stav / pozitivní myšlení

• Utužovat vlastní dobrý fyzický / duševní stav (rekreační sport).
• Pozitivně ladit své záliby – duševní hygiena (práce s reálným tvůrčím výsledkem – lepení modelů lodí).
• Mít vždy víru ve šťastný konec všech událostí (nepodléhat pesimistickým vizím).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

8. Bystře vnímat a reagovat na podněty

• Neotálet s reakcí na závažné podněty (v případě krize je třeba přijímat správná rozhodnutí ve správnou chvíli, někdy záleží na každé vteřině).
• Umět rychle vyhodnotit situaci.
• Příslušně rychle reagovat a zabránit nebezpečí z prodlení.

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

9. Používat vědeckých metod práce

• Umět používat indukci zobecňování (od jednotlivostí v dostatečném souboru faktů k jejich shrnutí a zobecnění) (nezobecňovat na základě jednoho případu – dost často se vyskytující chyba manažerů).
• Využívat dedukce (umět z obecně platných zásad odvodit pravděpodobný průběh událostí a alternativně se na tuto skutečnost připravit).

Zvláštní požadavky na vlastnosti krizového (risk) manažera

Risk manažer musí:

10. Mít a utužovat celkovou sílu a odolnost vlastní osobnosti

• Mít vlastní tréninkové metody pro získávání vlastní síly (sportovní aktivity / koníčky / rodina).
• Mít vlastní zdroj pozitivního ladění svého postoje (děti / rodina / uspokojení z práce).
• Umět skloubit uvedené požadavky do uceleného souboru vlastního jednání a chování.

3/ Souhrnný příklad - Begy Bikes

Souhrnný příklad - Begy Bikes s.r.o.

Ekonomická krize se dotýká i oblasti cyklistiky. Zejména proto, že se jedná pouze o volnočasovou aktivitu. Některé menší prodejny a opravny cyklistických kol zkrachovaly. Hlavní příčinnou bývají nedostatky v managementu podniku, zejména v oblasti předcházení rizik.

Ve firmě {BB} má na starosti krizový management sám majitel. Zabývá se vlivy, které mohou ohrozit jeho podnik a snaží se je omezovat.

4/ DLP

DLP

DLP