05. Nákupní chování spotřebitelů

1. Nákupní chování SBU (firem)

Fáze nákupního rozhodování SBU

1. Identifikace problému

• vlastní vznik potřeby (potřeba nové výrobní haly, výrobního zařízení nebo jen čistících prostředků)
• podrobnější určení potřeby (posouzení skutečné potřebnosti a způsobu jejího uspokojení)

2. Sběr informací

• vyhledání potenciálních dodavatelů (veletrhy, výstavy, katalogy, internet)
• navazování kontaktu (oslovení potenciálních dodavatelů obecnější poptávkou)
• specifikace nákupních a dalších kritérií (s vybranými pak projednat detaily poptávky)

Fáze nákupního rozhodování SBU

3. Vyhodnocení získaných informací

• varianty nabídek dodavatelů (vždy je třeba mít více nabídek pro vzájemné porovnání)
• zvážení možností rozpočtu (posouzení finanční situace podniku - co si můžeme dovolit)
• vyhodnocení variant (podle vlastních stanovených kritérií - např. cena v kombinaci se zárukou)

Fáze nákupního rozhodování SBU

4. Koupě

• dojednání smluvních podmínek (slevy, lhůty)
• uzavření kontraktu a jeho realizace

5. Ponákupní vyhodnocení

• spokojenost s dodavatelem a s výrobkem

technické přejímky a kontroly jednotlivých dodávek, reklamace

Fáze nákupního rozhodování SBU

Komplikace nákupního rozhodování SBU

• nutnost skupinového rozhodování a hledání kompromisů. Procesu koupě se v organizaci obvykle účastní více osob, z nichž každá má jiné, specifické postavení a jiné zájmy, které mohou být velmi různorodé a mnohdy i protikladné.
  (management chce dosáhnout maximální rentability, ekonom chce co nejvíce ušetřit, technolog požaduje co nejlepší provozní vybavení)
• v organizacích trvá rozhodování o nákupu obvykle déle
• nakupované výrobky bývají dost často technicky náročné, a proto musí mít účastníci rozhodovacího procesu různé speciální technické a obchodní znalosti a dovednosti.
• většina nákupních rozhodnutí organizací mívá dlouhodobý charakter, obchodní transakce jsou méně časté, jejich objem je větší, počet partnerů nebývá příliš vysoký

Nákupní rozhodování SBU

Proces nákupního rozhodování SBU

Při nákupním chování SBU (firem) jsou zdroje informací rozmanitější než u individuálních zákazníků a také jejich obsah je poněkud odlišný.

Mezi hlavní zdroje informací v tomto případě patří:

• nabídka obchodních zástupců dodavatelských firem,
• veletrhy a výstavy,
• přímá nabídka prostřednictvím pošty, novin, odborných časopisů a publikací,
• internet a další elektronická média,
• telefonní seznam firem,
• účast na konferencích a vědeckých setkáních apod.

Proces nákupního rozhodování SBU

Po zjištění dostatečného množství informací přistupuje SBU k vyhodnocení variant nabídky a k výběru dodavatele podle kritérii:

• nabízené ekonomické (dodací) podmínky, (splatnost faktury, požadované zálohy)
• technické vlastnosti výrobku, kvalita výrobku (dodržování norem ISO),
• cena (možnost množstevní slevy),
• dodací podmínky,(dodací termíny, zajištění dopravy)
• nabízený servis, (záruční, pozáruční, NON STOP)
• image dodavatelské firmy,
• dosavadní zkušenosti se vzájemnou spoluprací,
• lokalizace sídla dodavatele, (vzdálenost kvůli dopravní a dalším nákladů na transport např. nadměrného nákladu)

Proces nákupního rozhodování SBU

Po vyhodnocení a výběru finálního dodavatele pak SBU uzavírají smlouvu o dodávkách vybraných výrobků.

V této smlouvě jsou vždy obsaženy všechny specifikace, které se výrobku týkají.

Pravidelné hodnocení dodavatelů provádí každá dobře vedená SBU.

• základem bývá spokojenost či nespokojenost se zakoupeným výrobkem,
• SBU na vyjádření spokojenosti od odběratele obvykle nečeká a snaží se sama zjistit míru spokojenosti se svými výrobky.

Proces nákupního rozhodování SBU

Model nákupního chování SBU

Typy nákupního chování

U SBU (firem), podobně jako u individuálních spotřebitelů, existují tři základní typy nákupního chování:

• přímá (opakovaná) koupě (nákup chmele a sladovnického ječmene pro výrobu v pivovaru),
• modifikovaná koupě (nákup hotového sladu)
• nové nákupní rozhodnutí. (pořízení stáčecí linky na sudové pivo)

Zastoupení všech fází rozhodovacího nákupního procesu je typické pro nové, zásadní rozhodování tykající se nákupu drahých a složitých produktů.

Některé fáze rozhodovacího procesu se zjednodušují nákupu modifikovaném (např. navazování kontaktů anebo vyhledávání dodavatelů).

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Při popisu procesu rozhodování v SBU se zdá, že každý krok je uskutečňován samostatně.

Ve skutečnosti však je situace taková, že SBU ke specifikaci svých požadavků na dodání výrobku potřebuje znát:

• jaké produkty jsou na trhu právě nabízeny,
• za jakých podmínek a
• kým.

Při nákupním chování SBU jsou zdroje informací rozmanitější než u individuálních zákazníků a také jejich obsah je poněkud odlišný.

Faktory ovlivňující nákupní chování

Hlavní faktory ovlivňující nákupní chování SBU

2. Lidské potřeby

• člověk má celou řadu potřeb a očekávání.
• některé z nich člověka k okamžitému jednání nemotivují, jiné ano.
• lidské potřeby jsou velmi různorodé a jejich spektrum přechází od potřeb základních (fyziologických) přes potřeby sociální (lidské) až k potřebám společenským (nadstavbovým).
• podle teorie amerického psychologa Abrahama Maslowa ze 30. let minulého století lze lidské potřeby uspořádat hierarchicky a vytvořit z nich pyramidu potřeb.

Lidské potřeby

Lidské potřeby dle Maslowa

1. fyziologické potřeby
   (hlad, žízeň, sebezáchova i zachování rodu)
2. potřeby "bezpečnostní"
   (úkryt, ochrana, pocit bezpečí)
3. potřeby "sociální"
   (příslušnost ke skupině, potřeba lásky)
4. potřeba uznání
   (ocenění od ostatních, společenské postavení)
5. potřeba seberealizace
   (pocit sebeuspokojení, radost z dobře vykonané práce)

Lidské potřeby dle Maslowa

Po uspokojení jednoho druhu svých potřeb se lidé většinou snaží uspokojit své potřeby další a další.

Základnu této pyramidy představují potřeby fyziologické (hlad, žízeň, zachování rodu), nad nimi se nacházejí potřeby související s bezpečností (úkryt, ochrana před negativními vlivy), následují potřeby sociální (příslušnost ke skupině, potřeba lásky), potřeba uznání (ocenění ostatních, společenské postavení) a na úplném vrcholu této pyramidy je potřeba seberealizace (pocit sebeuspokojení, radost z dobře vykonané práce).

Potřebou se proto tradičně rozumí rozpor mezi současnou situací (momentálním stavem) a očekáváním (stavem požadovaným).

Lidské potřeby dle Maslowa

Málo známá je ta skutečnost, že Maslow definoval ještě další dvě úrovně potřeb:

• jako šestou potřebu poznávání a porozumění
• a jako sedmou potřebu estetických prožitků.

Celkově tento autor všechny lidské potřeby člení na potřeby "nedostatkové" (od fyziologických až po potřebu uznání) a potřeby "růstové" (od potřeby seberealizace až po potřeby estetické).

Lidské potřeby dle Maslowa

Lidské potřeby dle Maslowa

3. Rozhodovací procesy spotřebitelů

Jednotlivé fáze tohoto procesu jsou zachyceny na následujícím schématu.

Rozhodovací procesy spotřebitelů

Model nákupního chování spotřebitelů

Typy nákupního chování

automatické

• v běžné každodenní situaci se zákazník vůbec nerozhoduje
  (koupě základních potravin, předmětů každodenní potřeby)

řešení omezeného problému

• produkt zákazníkovi typově známý, nikoliv však v nějaké inovované podobě
  (koupě elektroniky, vybavení domácnosti, zájezdu na dovolenou)

Typy nákupního chování

řešení složitého problému

• zákazník řeší některou ze svých zásadních potřeb
  (studium dítěte, pořízení domu, koupě osobního automobilu)
• tato složitější nákupní rozhodnutí lidé obvykle nedělají samostatně a že se obracejí se žádostí o radu a pomoc na jiné
• při řešení složitých problémů existuje pět následujících rolí:
  • role iniciátora (rozpoznali problém a potřebu jeho řešení, iniciují nákup),
  • role poradce (jejich názor (často odborný) ovlivňuje ostatní),
  • role investora (schvalují buď celé rozhodnutí, nebo jeho části),
  • role nákupčího (realizátora) (formální autoritou při výběru a vyjednávání o podmínkách),
  • role konečného uživatele (budou službu nebo výrobek používat, pomáhají ho definovat).

Typy nákupního chování

Faktory ovlivňující chování spotřebitele

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Typy nákupního chování

Budování a řízení vztahů se zákazníky

aby se uskutečnil prodej, musí být nalezen zákazník, tj. ten, kdo od nás něco koupí. Schopnost najít nové zákazníky a udržet si vztahy se zákazníky stávajícími určuje míru úspěchu.

Při hledání nových zákazníků je dobré klást si některé otázky. Odpovědi nám umožní najít své potencionální zákazníky.

Co přesně prodávám?

• lidé nekupují výrobek či službu samotnou, ale kupují pocit, že jim z toho, že něco koupí, poplyne určitá výhoda. (spotřebitel kupuje energetický nápoj kvůli pocitu zvýšení energie a zlepšení fyzického výkonu)

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Kdo je můj zákazník?

• je dobré analyzovat zákazníky, kteří od prodejce v minulosti něco koupili, a položit si otázku, co mají tito zákazníci společného.
• Je můj ideální zákazník muž či žena?
• Jaký má věk a vzdělání?
  (Léčebné lázně Bohdaneč jsou léčebným zařízením se specializací v oblasti pohybového aparátu. Mezi jejich zákazníky patří ale i lidé vyhledávající relaxaci a odpočinek či prevenci před možnými zdravotními problémy.)

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Proč vlastně můj zákazník kupuje?

• když popisujeme produkt, zdůrazňujeme zákazníkovi hmatatelné výhody, které plynou z nákupu a používání našeho výrobku.
• nehmotné výhody jsou ale skutečné důvody nákupu.
• tyto výhody se odvíjejí převážně z pocitů jako je třeba pýcha, bezpečí, obdiv druhých, faktory, které člověka potěší.

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Kde je můj zákazník?

• je nezbytné určit přesně místo, kde se naši zákazníci nacházejí.
• umožní to zvýšit rentabilitu naší energie, kterou do prodeje vkládáme.
• musíme být schopni oslovit co nejvíce zákazníků během krátkého časového období s větší pravděpodobností, že každému z nich něco prodáme.

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Kdy můj zákazník nakupuje?

• vědět, kdy nejpravděpodobněji koupí náš produkt, je nezbytné k tomu, abychom byli na správném místě ve správný čas.

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Kdo je můj konkurent?

• Jaké jsou silné a slabé stránky produktů našeho konkurenta?
• V čem vězí zákazníkovy potřeby a jak tyto potřeby uspokojuje konkurent?
• Jak vymezit svůj produkt tak, aby se zákazníkovi jevil lepší, než konkurentův?

Budování a řízení vztahů se zákazníky

Z odpovědí na uvedené otázky zjistíme:

• co vlastně nabízíme (lázeňské služby),
• jak to vylepšuje životy lidí a organizací (zdravotní stav, odpočinek, zábava),
• určíme si, proč to lidé kupují (léčba, relaxace, prevence zdravotních problémů) a
• jaké výhody mohou očekávat z toho, že používají náš výrobek nebo službu (specializace na pohybový aparát, individuální přístup, bohatá nabídka, doprovodný program, klid).

Jasně jsme si definovali svého ideálního zákazníka, člověka, který má z naší nabídky nejvíce výhod.

4. Typologie zákazníků

Podle toho, jako dlouho zákazníkům trvá, než se rozhodnou o nákupu, existují tři druhy zákazníků:

• Krátkodobý zákazník - v prodeji znamená tento typ zákazníka okamžitý příjem. (ví, co chce, pokud jeho představu umíme naplnit, nakoupí u nás a pokud bude spokojený, vrátí se)
• Střednědobý zákazník - ten je představován např. menší SBU, která sestává z několika úrovní řízení a více lidí, jež o koupi rozhodují. Protože se jedná o organizaci malou, je schvalovací proces celkem krátký. S takovými zákazníky se musí obvykle jednat vícekrát. (pokud taková firma nakupuje služební vozy, jedná se o jednotlivé kusy, ale i tak je dobré, aby jí z takového nákupu plynuly nějaké výhody a měla zájem si u nás koupit další vozy)

Typologie zákazníků

• Dlouhodobý zákazník - je představován velkými společnostmi, kde jeden prodej zabere dlouhou dobu. (vyjednává se o cenách, o dodacích podmínkách, o způsobech a době úhrady - vyjednávávní bývají i pomerně složitá)

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Zvídavý zákazník

• rád se nechá informovat o produktu a trpělivě naslouchá.
• je třeba ho nadchnout zvlášť dynamickou prezentací.

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Lhostejný klient

• bývá často nezdvořilý až arogantní,
• sleduje prodejcův monolog znuděně.

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Odmítavý klient

• jeho krédo zní: Nekoupím nic ani dnes, ani zítra!
• obranný postoj není ve skutečnosti moc pevný.

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Bojácný zákazník

• strach, který dává najevo především svou řečí těla (nervózně si hraje s předměty, k pohledem těká sem a tam)
• ví, že se dá snadno přemluvit, aby koupil leccos.

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Klient, který ví všechno nejlépe

• je buď autoritativní, nestrpí žádný odpor, nebo je, což je ještě horší, okázale blahosklonný.
• téměř bez výjimky jsou to lidé, kteří jsou ve svém oboru vynikajícími odborníky a uznávanými autoritami (soudci, lékaři, inženýři, pedagogové, lidé od reklamy).

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Dobromyslný zákazník

• je přístupný, zdvořilý a vstřícný, také je upřímný a seriózní, protože ví, co chce, co potřebuje.
• klade maximální důraz na profesionalitu. Jakékoli přílišné naléhání ho odpuzuje.

Typy klientů a způsob jednání s nimi

Hrubý klient

• klient je obtížen spoustou osobních a obchodních problémů, které rád hází na druhé.
• hrubiánství má většinou dočasné trvání.

5. Význam a úloha lidského činitele v marketingu

• obchod se vždy odehrává mezi konkrétními lidmi (prodejce a zákazník)
• je vždy ovlivněn řadou mezilidských a společenských vztahů
• je pro něj velmi významné koordinování společenského chování (etikety), dodržování jeho pravidel, včetně dodržování obecně závazných pravidel etiky
• přímí obchodníci a jejich zákazníci zpravidla udržují přátelské a vzájemně "výhodné" vztahy.

Vliv lidského činitele na marketing

Vliv lidského činitele na marketing

Mohou nastat určité problémy komplikující vztahy:

Podvod a klam

Někteří pracovníci přímého marketingu rozesílají takové propagační materiály proto, aby kupujícího "zmátli".

Vpád do soukromí

Někteří marketingoví specialisté se obávají, že řada obchodníků má značné množství informací o "životě svých zákazníků" a mohli by je  použít v neprospěch zákazníka.

Je nutné se na proces marketingu zaměřit z "lidské stránky".

Uplatňování lidského činitele

1. Pracovníci a sociální klima

• "sebeuspokojení" zejména u "vyšších vedoucích",
• nízká iniciativa pracovníků (nezájem o rozvoj firmy),
• vysoká fluktuace pracovníků (kvůli neřešeným konfliktům na pracovišti),
• nedostatek podnětů ke zvyšování kvalifikace,
• vysoký podíl přesčasové práce (lékaři, hasiči, policie),
• nekázeň, nedbalost a lajdáctví (nedodržování bezpečnostní směrnice),
• neznalost perspektivy firmy a ani jedince (důsledky chyb managementu).

Uplatňování lidského činitele

2. Vrcholový management

• chyby v jednání s lidmi (nedocenění, chybný motivační systém),
• neefektivní "práce s informacemi" (využívání "informací z doslechu"),
• nesprávný přístup ke kritice a sebekritice (nepřiměřenou kritikou lze pracovníka zcela demotivat),
• nekoncepčnost nebo opožděné řešení problémů (neřešený pracovní konflikt vyústí v odchod několika pracovníků z důvodu jejich nespokojenosti) ,
• nízká náročnost a nedůslednost,
• neúčinný styl práce a nevýrazný osobní příklad.

Organizace obchodních jednání

• má vždy svoji věcnou a zároveň společenskou stránku
• pro jeho zdárný průběh je důležitá volba:
  
  
  • Místa jednání
    (domácí půda - sídlo jedné ze stran, neutrální půda - restaurace apod.)
  • Doba jednání
    (doba zahájení, předpokládané trvání jednání - s ohledem na vzdálenosti a možnosti dopravy)
    
    
  • Jednající osoby
    (počet osob, jejich funkční zařazení a hlavně je nutné dát pozor na již předem známé osobní antipatie jednajících)

Společenské akce

Forma společenského podniku se odlišuje podle toho, kdo a při jaké příležitosti jej pořádá.

Dále se zaměříme na formy společenských akcí. Zde existují rozdíly podle příležitostí, zvyklostí apod.

Pracovní snídaně (v USA velice častá)

• Slouží k pracovnímu nebo obchodnímu jednání a odehrává se na pracovišti nebo v bytě hostitele.
• Ze snídaně se odchází přímo k jednání nebo na pracoviště.

Společenské akce

Pracovní oběd

• vyskytuje se buď jako součást obchodního jednání, nebo samostatně.
• ten, kdo zve, také oběd platí a navrhuje místo, kde se oběd uskuteční, a tím také přebírá určitou odpovědnost za úroveň poskytovaných služeb, jídla a nápojů a také určuje "zasedací pořádek" u stolu.
• jedná se spíše o "výměnu názorů" v neformální atmosféře.

Číše vína (coupe de champagne)

• jedná se o společenský podnik konaný pro větší skupinu osob, většinou "před polednem".
• uskutečňuje se při příležitosti státního svátku, podpisu smluvních dokumentů, zahájení výstavy apod.

Společenské akce

Buffet lunch

• tento tzv. "bufetový oběd" nahrazuje pracovní oběd (viz dále).
• je omezen výhradně na účastníky jednání a jedná se o "samoobslužnou" obsluhu za asistence odborného personálu.

Oficiální oběd nebo večeře

• na takovouto akci jsou účastníci vždy zváni pozvánkou.
• oběd je více časově omezen, večeře méně.
• výběr jídla a nápojů je výhradně věcí hostitele.

Recepce

• obecně představuje recepce společenskou akci konanou ve večerních hodinách a vždy na základě pozvánek.

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

• komunikace je jednou ze základních technik v obchodníkově výbavě.
• docílit toho, aby se komunikace zdařila, je obtížné proto, že probíhá v různých rovinách současně.
• vztah s druhým člověkem se začíná utvářet před prvním kontaktem.
• nemusíme se s druhým vidět, stačí, když si napíšeme, telefonujeme a už si na druhého uděláme názor.
• první dojem snadno vzniká, ale obtížně se mění.
• hlavní význam komunikace je v reakci, kterou vytváří

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

• způsob, jak sedíme, stojíme a gestikulujeme, je mocným prostředkem komunikace,
• kdokoli dělá tyto věci jako my, komunikuje stejným způsobem jako my - "hovoří naším jazykem" (komunikace s ním je nám pocitově příjemnější).
• přizpůsobujte své tělo tak, aby se váš postoj podobal postoji vašeho klienta (má-li váš klient sklon k mírnému poskakovaní nebo pohybování nohama v určitém vnitřním rytmu, klepejte prsty stejným tempem, jakým pohybuje nohama).
• když jste se několik minut přizpůsobovali osobnímu vystupování klienta, mírně změňte svůj postoj a vyčkejte chvilku, zda váš klient mění svůj tělesný postoj proto, aby se vám přizpůsobil.
• pokud tak učiní, pak jste vybudovali vztah na nevědomé úrovni.

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

Hlavní příčiny nedorozumění

• nesrozumitelné, zastřené vyjádření myšlenky ("však on ví, co chci říct")
• používání slov a formulací, kterým partner nerozumí (příliš odborná vyjádření)
• používání mnohovýznamových slov nebo neurčitých výrazů (to víte, je to složité; místo není to možné)
• nejasné a nejednoznačné formulování myšlenek, které připouštějí volný výklad, libovolně ve prospěch i neprospěch naslouchajícího.

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

Hlavní příčiny nedorozumění

• nepozornost či nezájem jedné ze stran, kdy často dojde k naprostému zkreslení informace
• citové předsudky příjemce ke sdělení (zaujímání předem odmítavých postojů - "Tohle nebudu poslouchat.")
• předsudky, odmítavé či naopak nekritické postoje jedné ze stran k druhé ("On to nepochopí.")
• rozpor mezi verbálním obsahem a neverbálním obsahem (pozitivní, nebo usměvavý výraz při řešení reklamace může působit výsměšně až urážlivě)

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

Komunikace není pouze sdělování, ale také příjem informací.

Naslouchání ale není pouze pasivní příjem informací, nýbrž aktivní činnost. (všímáme si a hlavně zpracováváme to, co druhý člověk říká)

Rozlišujeme 2 druhy naslouchání:

• pasivní naslouchání - příjemce je zticha a pouze prokazuje zájem (přikyvování hlavy, kontaktem očí a nebo říká "ano, hm").
• aktivní naslouchání - příjemce také hovoří. Kontroluje, zda je interpretace informací správná. Aktivní naslouchání se skládá z prvků pasivního naslouchání, kladení otázek a sumarizování skutečností, které řečník sdělil.

Komunikace se zákazníky a obchodními partnery

Prodejní rozhovor je proces, který probíhá v různých fázích:

1. úvodní fáze - zde záleží na správném průběhu uvítání a na správném zahájení, především ale na tom, že si zákazníka získáte. (příjemná atmosféra obchodu, příjemná vůně, pozorné vystupování obsluhy)
2. informační fáze - během ní zjistíte zákazníkovi potřeby a poskytnete mu potřebné informace, abyste u něho vzbudili zájem (dobré znalosti v oboru nebo ochota vyhledat další informace)
3. fáze argumentace a prezentace - teď se dostává ke slovu prodejní talent. Máte šanci zákazníka přesvědčit, získat prostor na logickou argumentaci a vhodnou prezentaci.
4. závěrečná fáze - zahrnuje rozhovory o cenách, zkoumají se náznaky vztahující se k nákupu a probíhá samotný obchod.

Etiketa a etika

Etiketa

• jde o výsledek zvyků, které se vytvářely a nadále vytvářejí a které jednotlivá společenství přejala.
• tyto zvyky se liší podle světadílů, oblastí a ovlivňují je okolnosti společenské, ekonomické, kulturní, náboženské apod.

Etiketa a etika

Etika

• zabývá se teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle.
• hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla.

Etiketa a etika

Zásady etiky v podnikání

Vážnější etické problémy se mohou objevovat v následujících oblastech.

Vztahy vůči spotřebitelům:

1. Odpovědnost za produkt (jakost, bezpečnost, dodržování předpisů a norem)
2. Reklama (klamavá nebo srovnávací reklama)
3. Záruky a servis
4. Zákaz dávat úplatky potencionálním zákazníkům.

Vztahy vůči majitelům a investorům:

1. Zájmy majitelů a investorů
2. Pravdivost údajů, které firma zveřejňuje "o sobě".

Zásady etiky v podnikání

Nesmírně důležité jsou vztahy k zaměstnancům:

1. Respektování práv osobnosti
2. Při zaměstnávání osob nesmí docházet k diskriminaci
3. Zajištění dobrého pracovního prostředí, pracovních podmínek a bezpečnosti při práci
4. Spravedlnost při stanovování výše mezd a jiných odměn
5. Právo na informace
6. Spoluúčast při rozhodování.

Z hlediska vztahů vůči obchodním partnerům je nutné respektovat:

1. Společné zájmy a důvěru
2. Dodržování platebních a dalších závazků.

Zásady etiky v podnikání

Nesmírně důležité jsou také vztahy vůči státu.

1. Včasné a správné placení daní, zdravotního a sociálního pojištění
2. Vedení účetnictví
3. Dodržování zákonů, norem a předpisů.

Vztahy vůči konkurenci:

1. Dodržování pravidel poctivé soutěže
2. Nepoškozování dobrého jména konkurence
3. Obstarávání informací o konkurenci výhradně legitimními prostředky.

Zásady etiky v podnikání

Vztahy vůči společnosti:

1. Zajištění a rozšiřování pracovních příležitostí
2. Podpora společnosti formou sponzorství a darů.

Vztah k životnímu prostředí:

1. Ochrana životního prostředí
2. Nepoužívání zvířat k pokusům.

Bohužel je nutné konstatovat, že úroveň etiky podnikání v ČR je "nízká", jinak by například nedocházelo k "korupci, "tunelování" apod.

Zásady etiky v podnikání

Etiketa a etika v reklamě

• je prokazatelné, že výdaje na reklamu se neustále každým rokem zvyšují,
• to má za následek zvýšení nároků zadavatelů na reklamní agentury zejména v oblasti profesionality, kreativity a novosti reklamy.
• pod tíhou snahy vymyslet něco nového, přilákat co nejvíce nových zákazníků, odlišit se od konkurence a odlákat jí zákazníky, však dochází i k negativním dopadům na kvalitu reklamy.

Etiketa a etika v reklamě

Etiketa a etika v reklamě

• posuzování, zda je daná reklama etická, či nikoliv má za úkol specializovaný orgán - Rada pro reklamu.
• tento pak na základě podaných stížností může zkoumat, zdali daná reklama neporušila nějaký etický rozměr slušnosti a vkusnosti.
• samoregulace není opřena o žádnou legislativní normu a je to pouze dobrovolná dohoda o respektování určitých pravidel mezi zadavateli, reklamními agenturami a médii.
• v případě, kdy tento systém selže, vstupuje do hry právní, neboli státní regulace.
• státní regulace je představována zejména zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy

Etiketa a etika v reklamě

6. Kdo je připraven, není ohrožen

Kdo je připraven, není ohrožen